Popularita článku: 50%Duševní zdraví a dlouhověkost. Dvě oblasti, které jsou logicky propojeny, a přesto se na jejich vztah často zapomíná. Duševní pohoda není jen o momentálním štěstí, ale má dlouhodobý vliv na zdraví, odolnost organismu i samotnou délku života. Jak tedy svou duševní pohodu posílit?
V článku se dozvíte:
- Jak věda popisuje vztah mezi dlouhověkostí a duševním zdravím
- Jak zlepšit duševní zdraví a žít déle a kvalitněji
Jak věda popisuje vztah mezi dlouhověkostí a duševním zdravím?
V posledních letech si vědci stále více všímají tzv. modrých zón — míst na světě, kde lidé běžně žijí do velmi vysokého věku, často ve zdraví a psychické pohodě. Jedna z těchto oblastí leží na Sardinii, kde žije neobvykle vysoký počet stoletých mužů i žen.
Výzkumy ukazují, že lidé v této oblasti žijí nejen dlouho, ale také si udržují duševní pohodu a dobrou náladu i ve vysokém věku. Když se jejich výsledky porovnaly s obyvateli jiných podobných oblastí v severní Itálii, vyšlo najevo, že lidé ze Sardinie trpí méně depresemi a cítí se psychicky lépe.
To vše podporuje myšlenku, že úspěšné stárnutí není jen o fyzickém zdraví, ale i o psychickém nastavení a kvalitních vztazích. Duševní zdraví v pokročilém věku ovlivňuje nejen stav mysli, ale také prostředí, v jakém člověk žije — například rodinné vazby, společenské zapojení a pocit, že je člověk ostatním prospěšný.
Podle výzkumu publikovaného v časopise International Psychogeriatrics se psychická pohoda obyvatel sardinské modré zóny během několikaletého sledování zlepšila, a to navzdory vyššímu věku. Muži z této oblasti navíc vykazovali méně depresivních příznaků než ženy a jejich výsledky byly pod hranicí, která obvykle značí riziko deprese. Zajímavé také je, že kognitivní schopnosti (např. paměť a soustředění) zůstávaly stabilní i po dvou letech sledování.
Podle Dana Buettnera, který modré zóny zpopularizoval, mají dlouhověcí lidé tři hlavní „tajemství“:
- Blízké vztahy — Věnují hodně času rodině, přátelům a komunitě. Jsou pro své okolí důležití — rádci, pomocníci i nositelé tradic.
- Víra a sounáležitost — Mnoho z nich je součástí duchovní komunity. Lidé, kteří pravidelně navštěvují bohoslužby, žijí v průměru o 4–14 let déle než ti, kteří nejsou nábožensky aktivní.³
- Zdravý okruh lidí — Obklopují se přáteli, kteří mají podobné zdravé návyky — vyvážená strava, pohyb, pozitivní myšlení. Špatné návyky jsou totiž stejně „nakažlivé“ jako ty dobré.
Bohužel, lidé se závažným duševním onemocněním žijí často výrazně kratší život — až o 20 let. Důvodem nejsou přímo jejich psychické potíže, ale spíš fyzické problémy, kterým by šlo předejít jako je cukrovka nebo srdeční onemocnění.¹
Například v Anglii se zdravotní systém (NHS) pokusil problém řešit tím, že u těchto lidí sledoval fyzické zdraví. Jenže samotné sledování nestačí. Vědci doporučují místo toho aktivní prevenci jako je podpora zdravého životního stylu, odvykání kouření nebo lepší přístup k výživě a pohybu. Takový přístup by mohl vést ke skutečnému zlepšení zdraví a delšímu životu.
Důležitou roli hraje i optimismus. Optimističtí lidé častěji cvičí, lépe jedí a více dbají na své zdraví. Díky tomu mají menší riziko chronických nemocí a žijí déle. Podle studie z roku 2019 mají optimističtí muži i ženy větší šanci dožít se 85 let a více.⁴
Jak zlepšit duševní zdraví a žít déle a kvalitněji?
Dobrou zprávou je, že péče o tělo prospívá i vaší mysli. Není třeba dělat velké změny přes noc — i jednoduché věci mohou mít velký efekt.
Začněte u jídla, protože výživná strava pomáhá nejen tělu, ale i náladě. Některé studie ukazují, že správné jídlo může snižovat příznaky deprese. Vyzkoušejte třeba středomořskou dietu, která mimo řady benefitů podporuje zdravá střeva. A právě ty výrazně ovlivňují vaši náladu, protože se zde tvoří serotonin — přezdívaný hormon štěstí.
❓Víte, že: vyvážený střevní mikrobiom podporuje psychickou pohodu, zatímco narušená střevní rovnováha může zvyšovat úzkost, stres i riziko deprese.
Do svého jídelníčku také zařaďte:
- omega-3 mastné kyseliny (losos, vlašské ořechy),
- antioxidanty (borůvky, hořká čokoláda),
- listovou zeleninu (špenát, kapusta),
- fermentované potraviny (kefír, kysané zelí).
Dále je samozřejmě důležitý pravidelný pohyb a kvalitní spánek. Třeba i procházka uvolňuje endorfiny (hormony štěstí) a snižuje riziko deprese i demence až o 30 %. Co se týká spánku, doporučuje se 7–8 hodin.⁶
Pro duševní pohodu je důležité udržet klidnou mysl — s tím vám může pomoci meditace. Vědecké studie potvrzují, že pravidelná meditace dokáže zpomalit stárnutí buněk, snížit záněty v těle a zlepšit činnost mozku. Dokonce podporuje neuroplasticitu, tedy schopnost mozku se učit a přizpůsobovat. Začněte třeba tím, že se budete 5 minut denně soustředit na dech nebo si pustíte krátkou vedenou meditaci. Důležitější je pravidelnost než délka.
Lidé, kteří se dožívají vysokého věku také uvádějí, že velmi důležité jsou mezilidské vztahy. Studie od Harvardovy univerzity, běžící přes 80 let, ukázala, že kvalita mezilidských vztahů je nejlepším ukazatelem dlouhého a šťastného života — víc než peníze nebo postavení. Jak své vztahy tedy posilovat?
- Zůstaňte v kontaktu s blízkými — třeba krátkou zprávou nebo návštěvou.
- Přidejte se do klubu, skupiny nebo na kurz.
- Nebojte se navazovat nové vztahy, i ve vyšším věku.
Můžete vyzkoušet také dobrovolnictví. Podle profesorky Laury Kubzanskyové z Harvardu může být dobrovolnictví lékem na osamělost i stres. A nejen to — lidé, kteří pravidelně pomáhají druhým nebo přispívají na charitu, uvádějí méně fyzické bolesti.
Jiná studie profesora Tylera VanderWeelea ukázala, že dobrovolníci mají lepší fyzickou kondici a nižší riziko úmrtí ve stáří. Pomoc druhým tak není jen laskavý čin — může být i klíčem k delšímu, kvalitnějšímu životu.
Posledním faktorem a v dnešní době tím nejčastějším důvodem, který ovlivňuje vaše duševní zdraví, je stres. Víte, proč je tak škodlivý? Dlouhodobý stres urychluje opotřebování tzv. telomer, což jsou ochranné konce naší DNA. Čím kratší telomery máte, tím rychleji stárnou vaše buňky — a tím i celé tělo. Když už se telomery zkrátí, nejde je prodloužit. Ale můžete zpomalit, jak rychle ubývají.
Chronický (dlouhodobý) stres také:
- zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu,
- oslabuje imunitu,
- narušuje spánek,
- poškozuje buňky,
- urychluje stárnutí.
Existuje však spousta jednoduchých způsobů, jak stresu čelit a podpořit své duševní i fyzické zdraví. A není třeba hned začínat velkou změnou — stačí malé kroky.
- Hluboké dýchání — Pár minut pomalého, vědomého dýchání může snížit napětí v těle i mysli. Aktivuje tzv. parasympatikus — systém, který nám pomáhá se zklidnit.
- Procházka v přírodě — Procházka lesem, u vody nebo na čerstvém vzduchu regeneruje tělo i mysl. A nemusí trvat dlouho — i 20 minut denně může mít pozitivní efekt.
- Psaní deníku — Vypište ze sebe, co vás trápí nebo co vás potěšilo. Je to způsob, jak se dostat blíž ke svým emocím a ulevit si.
- Lehké protažení — Ranní protažení pomáhá rozhýbat tělo i mysl.
📖 Více se dozvíte zde, v článku o efektivních metodách na zvládání stresu.
Duševní zdraví je investice, která se vrací po celý život. Ať je vám 30 nebo 80, nikdy není pozdě začít se starat o svoji mysl. Vědomý přístup, kvalitní vztahy, aktivní život a otevřenost změnám mohou nejen prodloužit život, ale dát mu i hlubší smysl a radost.
Zkvalitněte svůj život s Herbavia
Zdroje:
- PubMed Central – Zlepšení očekávané délky života u osob se závažným duševním onemocněním
- ScienceDirect – Duševní zdraví a motorická výkonnost starších osob žijících v modré zóně na Sardinii
- National Library of Medicine – Lekce z modrých zón
- PubMed Central – Duševní zdraví a religiozita v sardinské modré zóně
- Harvard T.H.Chan – Laskavost souvisí s lepším fyzickým zdravím a dlouhověkostí
- Rest less – Jaká je souvislost mezi duševním zdravím a dlouhověkostí?