Profesor Jan Janský, významný český neurolog a psychiatr, se zapsal do historie medicíny nejen jako odborník na duševní zdraví, ale především díky objevu čtyř krevních skupin. Tento objev, ačkoli zpočátku nedoceněný, dnes zachraňuje miliony životů po celém světě a představuje jeden z klíčových milníků moderní medicíny. Přestože Janského přínos pro medicínu je nesporný, zůstává často ve stínu jiných vědců. Proč?
V článku se dozvíte:
- Kdo byl profesor Jan Janský
- Objev krevních skupin
- Význam objevu
- Proč Jan Janský nezískal Nobelovu cenu?
- Dnešní odkaz Janského objevu
Kdo byl profesor Jan Jánský?
Jan Janský se narodil 3. dubna 1873¹ na Smíchově v Praze. Po absolvování gymnázia se rozhodl pro studium medicíny na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kterou úspěšně dokončil v roce 1898¹. Mimo jiné byl vášnivý rybář a sportovec, angažoval se například v 1. Spolku smíchovských cyklistů.
Jeho kariéra začala na psychiatrické klinice v Praze, kde pracoval pod vedením profesora Karla Kuffnera, známého českého psychiatra. Janský společně s profesorem Kuffnerem byli zastánci toho, že psychiatrické nemoci nejsou pouze duševní, ale že mají původ v těle, což se spoustě psychiatrů nelíbilo.
Janského kariéra byla různorodá. Kromě působení na klinice se stal soudním znalcem v oblasti psychiatrie a jeho odborné posudky byly u soudů velmi respektované. Krátce po vypuknutí první světové války v roce 1914² byl jmenován mimořádným profesorem. Dobrovolně však odešel na frontu, kde sloužil jako lékař. Po dvou letech byl po prodělaném srdečním infarktu zproštěn služby a vrátil se do vlasti. Po skončení zastával pozici přednosty neuropsychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Praze.
💡Pokud se chcete dozvědět více zajímavostí o životě a výzkumu Jana Janského, podívejte se na film Tajemství krve.
Objev krevních skupin
Objev krevních skupin vznikl vlastně náhodou. Po sebevražedném pokusu jedné pacientky provedl Janský úspěšně transfuzi krve, přestože byla oficiálně zakázaná.
Po této události se rozhodl potvrdit hypotézu, že shlukování krvinek může souviset s psychickými poruchami. Proto v roce 1905⁴ provedl experiment, kdy odebral krev pacientům i zdravotnímu personálu a sledoval jejich vzájemné reakce. Nakonec zjistil, že vztah mezi psychiatrickými nemocemi a srážením krve neexistuje.
Ukázalo se však, že se krev různě shlukuje, a na základě těchto reakcí rozdělil krev do čtyř skupin. Tak vznikl významný objev, protože do té doby nebylo zcela jasné, proč někdy transfuze krve selhávají, ačkoli se krev dárce a příjemce zdála na první pohled totožná.
V roce 1907¹ publikoval Janský výsledky svého výzkumu v článku Hematologická studie u psychotiků. Jako první v Čechách uplatnil poznatky o krevních skupinách (dnes označovaných 0, A, B a AB) a o krevní srážlivosti. Tento objev bohužel zůstal několik let prakticky bez povšimnutí a širší uznání získal až po Janského smrti.
💡Významnou roli ve vědecké práci Janského zastávala i jeho manželka Hedvika Bečková. Díky finančnímu zajištění od jejího otce mohla Hedvika Janského výzkum financovat. On si tak mohl doma vytvořit vlastní laboratoř a choval v ložnici různé zvířectvo, na kterém prováděl pokusy.
Význam objevu
Objev krevních skupin přinesl revoluci do transfuzní medicíny. Před tímto objevem byly krevní transfúze nebezpečným zákrokem, protože lékaři nedokázali předpovědět, jak bude tělo příjemce na darovanou krev reagovat.
Pokud byla například příjemci krevní skupiny A podána krev skupiny B, protilátky v jeho krvi způsobily shlukování a rozpad darovaných krvinek, což vedlo k vážným, dokonce smrtelným následkům.³
💡Víte, že: v Česku má největší zastoupení skupina A (42%), dále 0 (39%), B (15%) a AB (4%)³?
Díky Janského objevu se lékaři naučili rozlišovat jednotlivé krevní skupiny a zajistili, jak provést bezpečné transfuze.
Proč nezískal Jan Janský Nobelovu cenu?
Kdo objevil krevní skupiny? Karl Landsteiner v roce 1901² popsal existenci tří krevních skupin. Nezávisle na něm Jan Janský v roce 1907² objevil čtvrtou krevní skupinu (dnes AB) a správně klasifikoval všechny čtyři skupiny.
💡Profesor Janský krevní skupiny označil římskými písmeny I – IV.
Ačkoli Janský o Landsteinerově práci nevěděl, oba dospěli k podobným závěrům. V roce 1910² Janského práci uznal americký lékař William Moss, a v roce 1921² Janského prvenství uznala americká lékařská komise. Přesto v roce 1930 Nobelovu cenu získal pouze Landsteiner.
Dnešní odkaz Jánského objevu
Jan Janský zemřel v pouhých 48 let na srdeční chorobu. I přesto, že se nedožil plného uznání svého objevu, jeho práce se stala základem moderní transfuzní medicíny.
Dnes si jeho přínos medicíně připomínáme zejména prostřednictvím Janského plakety, která je udělována v České republice a na Slovensku dárcům krve za jejich opakovanou dobročinnost. Bronzová plaketa je udělována za 10 odběrů, stříbrná za 20 a zlatá za 40 odběrů⁴.
💡Janského snacha se stala první ženou, která získala Janského plaketu za opakované bezpříspěvkové dárcovství krve.
Jan Janský tak zůstává jedním z hrdinů české vědy, jehož objev krevních skupin navždy změnil medicínu a zachraňuje nespočet životů. Přínos profesora Janského je nepopiratelný a jeho odkaz přetrvává nejen v lékařské komunitě, ale i v každodenním životě.
Prohlédněte si nabídku Herbavia
Zdroje: