Alexander Fleming: Jeho objev penicilinu zachránil miliony životů

Alexander Fleming, skotský bakteriolog, se nesmazatelně zapsal do historie medicíny díky svému revolučnímu objevu – penicilinu. Tento lék otevřel novou éru v léčbě infekčních onemocnění a zachránil nespočet lidských životů. I když tento objev vznikl zcela náhodou, bez něj by moderní medicína vypadala zcela jinak.

 

V článku se dozvíte: 

 

Život a kariéra Alexandra Fleminga

Alexander Fleming se narodil 6. srpna 1881¹ v Lochfieldu, malém skotském městečku. Vyrůstal na venkově, kde se naučil vnímat přírodu a rozvíjet své pozorovací schopnosti, což se později ukázalo jako klíčové v jeho vědecké kariéře. Fleming pocházel z velké rodiny, byl jedním z osmi dětí a jeho rodiče pracovali jako farmáři.

 

V roce 1895² se Alexander přestěhoval do Londýna ke svému staršímu bratrovi, kde dokončil základní vzdělání na Regent Street Polytechnic. Fleming byl nadaný student, což mu umožnilo získat stipendium na lékařské fakultě St. Mary's Hospital Medical School v Londýně. Financování studia mu také usnadnilo dědictví po strýci. Zde získal zlatou medaili jako nejlepší student medicíny a následně se začal věnovat studiu bakteriologie.

 

Původně měl Fleming v úmyslu stát se chirurgem, ale právě jeho působení na St. Mary's pod vedením sira Almrotha Wrighta, průkopníka v oblasti očkování, změnilo jeho směřování. Wright, který byl zastáncem vakcinoterapie, ovlivnil Fleminga natolik, že se rozhodl věnovat se výzkumu v oblasti bakteriologie. Fleming se rychle stal uznávaným odborníkem na tuto oblast, což mu umožnilo rozvíjet své výzkumy v následujících letech.

 

V letech 1909 až 1914² si Fleming založil úspěšnou soukromou venerologickou praxi a v roce 1915² se oženil se Sarah Marion McElroyovou, irskou zdravotní sestrou.

 

💡Fleming byl jedním z prvních lékařů v Británii, kteří podávali arsfenamin, lék účinný proti syfilis, který v roce 1910² objevil německý vědec Paul Ehrlich. 

 

Výzkumy během první světové války

Během první světové války sloužil Fleming jako vojenský lékař a pracoval ve vojenské nemocnici ve francouzské Boulogni, kde se zabýval infekcemi ran. V té době používané silné antiseptické prostředky však často přinášely více škody než užitku, protože nejenže zabíjely bakterie, ale také poškozovaly lidské tkáně. 

 

Fleming navrhoval používat mírnější prostředky jako je solný roztok k udržení ran v čistotě. Zpočátku nebyl jeho výzkum přijat, ale Fleming pokračoval neohroženě dál a v roce 1922 objevil lysozym, enzym se slabými antibakteriálními účinky.

 

Po válce se Fleming vrátil do nemocnice St Mary's a byl povýšen na zástupce ředitele očkovacího oddělení. O několik let později, v roce 1946², vystřídal Wrighta ve funkci ředitele oddělení, které bylo přejmenováno na Wright-Flemingův ústav.

 

Náhodný objev penicilinu
Dne 28. září 1928⁴ Fleming učinil svůj nejslavnější objev – penicilin. Objev vznikl vlastně náhodou. Fleming zkoumal stafylokoka, běžný druh bakterie, který způsobuje vředy a může také způsobit katastrofální infekce u pacientů s oslabeným imunitním systémem. Před Flemingovým odjezdem na dvoutýdenní dovolenou zůstala Petriho miska s kulturou stafylokoka ležet na laboratorním stole a nikdy nebyla umístěna do inkubátoru, jak bylo zamýšleno.

 

Po návratu zjistil, že izoloval plíseň, která produkuje látku, jež pojmenoval penicilin. Tato látka byla schopna ničit různé typy bakterií, včetně těch, které byly zodpovědné za vážné infekční nemoci jako je zápal plic, spála, záškrt či meningitida. V roce 1929⁴ Fleming svůj objev publikoval, ale zpočátku nebyl vědeckou komunitou příliš uznán.

 

📖 Podobně jako Fleming přišel k náhodnému objevu i český psychiatr Jan Janský. Víte, k jakému? 

 

Fleming měl problém s izolací penicilinu ve větším množství a jeho stabilizací, což ztížilo jeho další výzkum. Věděl, že má v rukou látku s obrovským potenciálem, ale nebyl schopen ji využít v plném rozsahu.

 

Situace se však změnila až během druhé světové války, kdy se o penicilin začali zajímat dva vědci, Howard Florey a Ernst Boris Chain. Podařilo se jim “vyčistit” penicilin a najít sponzory pro masovou výrobu. Díky výzkumu americké vlády se tak mohl na podzim roku 1943⁵ lék začít vyrábět a o rok později už léčil vojáky ve válce. 

 

💡Víte, že: v Československu se penicilin začal vyrábět v roce 1949⁵ v Roztokách u Prahy.

 

Vliv na moderní medicínu

Penicilin otevřel dveře dalším objevům v oblasti antibiotik, což vedlo k vytvoření celé řady léků, které dnes používáme k léčbě infekčních nemocí. Flemingův objev pomohl eliminovat mnoho smrtelných nemocí a zásadně změnil způsob, jakým lékaři přistupují k léčbě infekcí.

 

V posledních letech se však stále více ukazuje, že antibiotika nejsou definitivní odpovědí v boji proti bakteriím. Jejich odolnost vůči antibiotikům se stává globálním zdravotnickým problémem. 

 

Podle Organizace spojených národů jde o velmi vážnou hrozbu. Kolem roku 2050 by mohly antibiotikům odolné bakterie po celém světě zabíjet až 10 milionů lidí⁵.

 

Ocenění za jeho práci

Za svou práci získal Fleming mnoho ocenění a poct. V roce 1943⁴ byl zvolen členem Královské společnosti a v roce 1948⁴ byl povýšen na emeritního profesora bakteriologie na Londýnské univerzitě.

 

Byl nositelem přibližně třiceti čestných titulů a v roce 1945 získal nejprestižnější ocenění, Nobelovu cenu za fyziologii/lékařství. V roce 1944 byl králem Jiřím VI. jmenován rytířem bakalářem a v roce 1948⁴ rytířem velkokříže Řádu Alfonse X. Moudrého. Časopis Time zařadil Fleminga mezi 100 nejvýznamnějších osobností 20. století.

 

Alexander Fleming zemřel náhle na koronární trombózu 11. března 1955¹. I přesto, že Flemingův objev byl do jisté míry dílem náhody, jeho vědecká vynalézavost a úsilí přeměnily náhodu v jeden z největších průlomů v dějinách medicíny a zachránil miliony životů po celém světě.

 

Zlepšujte své zdraví s Herbavia

 

Zdroje: 

  1. Nobelprize — Sir Alexander Fleming
  2. Britannica — Alexander Fleming
  3. Sciencehistory — Alexander Fleming
  4. Alexander Fleming (1881-1955): Objevitel penicilinu
  5. ČT24 — Flemingův objev penicilinu zahájil před 90 lety revoluci v medicíně