Zdravý životní styl

10 tipů, jak podpořit zdravý a rychlý metabolismus
Hodnocení: 4 / 5   Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda-prázdnáPopularita článku: 50%

Chcete vědět, jak zrychlit metabolismus? Představte si ho jako váš osobní vnitřní motor, který spaluje kalorie a dodává vám energii. I když mnoho faktorů — od stresu po špatnou stravu — může tento motor zpomalit, existuje 10 osvědčených tipů, jak podpořit zdravý a rychlý metabolismus. Jaké to jsou?

 

V článku se dozvíte: 

 

Jaký je rozdíl mezi rychlým a pomalým metabolismem?

Metabolismus je proces, kterým vaše tělo přeměňuje jídlo na energii. Tuto energii pak využívá k tomu, aby mohlo dýchat, pumpovat krev, trávit potravu, opravovat buňky nebo třeba udržovat správnou tělesnou teplotu — zkrátka aby fungovalo, i když zrovna odpočíváte nebo spíte. Metabolismus běží pořád, 24 hodin denně. Nyní k tomu, co znamená „rychlý“ nebo „pomalý“ metabolismus.

 

  • Rychlý metabolismus znamená, že tělo spálí hodně energie i v klidu. Takový člověk může sníst více jídla, aniž by přibíral na váze, protože jeho tělo spaluje kalorie rychleji.
  • Pomalý metabolismus naopak spotřebuje méně energie, a tak člověk spaluje kalorie pomaleji.

 

Ale pozor — rychlost metabolismu sama o sobě neurčuje, jestli někdo bude štíhlý nebo ne. Tělo si umí přebytečné kalorie schovat ve formě tukových zásob — a to bez ohledu na to, jak rychle metabolismus pracuje. Dokonce i lidé s nadváhou mohou mít rychlý metabolismus.

 

📖 Přečtěte si o 11 faktorech, které zpomalují váš metabolismus a způsobují jojo efekt.

 

Jak podpořit zdravý a svižný metabolismus?

Je pravda, že rychlost metabolismu ovlivňuje do jisté míry i genetika, ale je spousta efektivních kroků, které váš metabolismus podpoří. Přečtěte si o nich víc.

 

1. Jezte pravidelně a nevynechávejte jídla

Vaše tělo potřebuje pravidelný přísun energie. Když vynecháváte jídla nebo jíte příliš málo (např. držíte nějakou přísnou dietu), tělo začne šetřit — a tím se metabolismus zpomaluje. Snažte se jíst 3 hlavní jídla a 1–2 menší svačiny denně. Pravidelné jídlo pomáhá udržet stabilní hladinu energie i náladu.

 

💡Kolik kalorií je tak akorát? Vše závisí na věku, pohybu i životní fázi. Například:

  • ženy ve věku 19–30 let obvykle potřebují 1 600–2 400 kcal denně,
  • muži stejného věku potřebují asi 2 000–3 000 kcal,
  • těhotné nebo kojící ženy mohou potřebovat až o 450 kcal více.²

Než své tělo trápit v nedostatku, raději dejte přednost jídlu, které je opravdu výživné. Skvělým vzorem může být například středomořská strava — bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky a zdravé tuky.

 

2. Dopřejte tělu dostatek bílkovin

Bílkoviny pomáhají vašemu tělu spalovat více energie, protože při jejich zpracování se zapojí termogeneze — proces, kdy tělo spotřebuje více kalorií, aby potravu „zpracovalo“. Jinými slovy — jídlo s dostatkem bílkovin vás zasytí, a ještě přiměje tělo pracovat víc. Například jedna studie ukázala, že lidé, kteří jedli jídla s vyšším podílem bílkovin (asi 25 % kalorií), spálili víc energie než ti, kteří měli jen 15 % bílkovin ve stravě.²

 

💡Zkuste do každého jídla přidat nějaký zdroj bílkovin — vejce ke snídani, kuřecí maso nebo fazole k obědu a řecký jogurt nebo tvaroh ke svačině.

 

3. Ochucujte jídla kořením

Máte rádi pikantní jídla? Vyzkoušejte chilli, kari, kajenský pepř nebo zázvor. Například chilli může krátkodobě povzbudit váš metabolismus. Chilli obsahuje látku kapsaicin, která podle některých studií může pomoci tělu spalovat více kalorií a tuků — alespoň dočasně.

 

Koření může:

  • přidat chuť bez zbytečných kalorií,
  • zpestřit zdravá jídla, která by jinak mohla být fádní,
  • pomoci vám cítit se sytější (někdy jíme méně, když je jídlo výrazné).

 

4. Hýbejte se a posilujte

Pohyb je skvělý způsob, jak nastartovat metabolismus. A nejde jen o běhání — i chůze, jízda na kole nebo práce na zahradě se počítá. Obzvlášť účinný je silový trénink, protože pomáhá budovat svaly. A svaly spalují víc energie než tuk — i když odpočíváte. Nemusíte se pokoušet o žádné kulturistické výkony — už pár minut posilování několikrát týdně dělá rozdíl. Zkuste cvičení s činkami, posilovací gumou nebo s vlastní vahou (např. dřepy, kliky, prkno).

 

Víte, že: po třicítce přirozeně ztrácíte svaly — až 8 % každých 10 let. Po padesátce to může být až 15 %. A méně svalů = pomalejší metabolismus.⁴

 

Metabolismus podporuje také HIIT neboli High-Intensity Interval Training. Je to druh cvičení, při kterém střídáte krátké, velmi intenzivní výkony (např. sprint nebo výbušné dřepy) s kratšími pauzami nebo pomalejší aktivitou. Skvěle spaluje tuky a může povzbudit i váš metabolismus — tělo totiž po něm spotřebovává více energie i v klidu, například při regeneraci. Navíc studie ukazují, že HIIT může pomoci spalovat kalorie ještě několik hodin po tréninku, a u trénovaných žen měl dokonce větší efekt než běžné kardio.

 

5. Dopřejte si dostatek spánku

Spánek je čas, kdy tělo regeneruje, upravuje hormony a udržuje metabolismus v rovnováze. Když spíte málo nebo nekvalitně, tělo může snížit rychlost metabolismu, aby šetřilo energii. To znamená, že spalujete méně kalorií — a máte větší šanci, že začnete přibírat, i když jíte stejně jako obvykle.

 

Dospělí by měli spát alespoň 7 hodin denně. Dále je vhodné: 

  • omezit kofein odpoledne,
  • vytvořit si večerní rituál,
  • chodit spát a vstávat ve stejnou dobu.

 

6. Pijte dostatek vody

Pití vody dělá pro metabolismus víc, než si myslíte. Když vypijete sklenici studené vody, tělo ji musí ohřát na svou teplotu — a k tomu použije energii. Tento proces se nazývá vodní termogeneze a může na krátkou dobu zvýšit spalování kalorií až o 30 %.⁴

 

Voda navíc:

  • pomáhá tělu vstřebávat vitamíny a minerály,
  • podporuje výkon při cvičení,
  • hydratuje pokožku, vlasy i mozek.

💡Mějte láhev s vodou stále po ruce a upíjejte během dne — je to jednoduchý způsob, jak tělu pomáhat bez námahy.

 

7. Dejte si zelený čaj

Zelený čaj je oblíbený nejen kvůli jemné chuti, ale i kvůli svým přirozeným podpůrným účinkům na tělo. Obsahuje kofein a katechiny (antioxidanty), které mohou lehce zvýšit spalování kalorií. I když vědci tvrdí, že efekt není nijak dramatický, zelený čaj má i další výhody.

 

  • Může nahradit slazené limonády, čímž snížíte příjem cukru.
  • Pomáhá s hydratací.
  • Obsahuje látky, které podporují zdraví srdce a snižují záněty v těle.

 

8. Mějte stres pod kontrolou

Stres ovlivňuje spánek a hormony hladu, což může celkově zpomalit metabolismus a přispět k přibírání. Zkuste relaxační techniky — dechová cvičení, meditaci, jógu, procházku v přírodě nebo omezte čas na mobilu a sociálních sítích před spaním.

 

9. Doplňujte vitamíny — hlavně skupinu B

Vitamíny skupiny B hrají důležitou roli právě při metabolismu — pomáhají tělu přeměňovat jídlo (kalorie) na energii. Studie na zvířatech ukázaly, že nedostatek těchto vitamínů může zpomalit zpracování tuků (např. cholesterolu a triglyceridů), což může ovlivnit nejen metabolismus, ale i hladinu tuků v krvi. Kde vitamíny skupiny B najdete?

 

  • Celozrnné obiloviny (např. ovesné vločky, hnědá rýže),
  • luštěniny,
  • maso, vejce a mléčné výrobky,
  • listová zelenina (špenát, kapusta).

 

💡Jestli jste zjistili z krevních testů, že vám vitamín B chybí, doplňte ho ve formě doplňku stravy.

 

10. Nechte si zkontrolovat štítnou žlázu

Možná jste slyšeli, že štítná žláza má vliv na to, jak rychle funguje metabolismus — a je to pravda. Když štítná žláza neprodukuje dostatek hormonů (stav zvaný hypotyreóza), může se metabolismus zpomalit. To se může projevit přibýváním na váze, únavou, zimomřivostí nebo suchou kůží. Pokud máte podezření, že něco není v pořádku, vyplatí se navštívit lékaře. Jednoduchý krevní test může odhalit, jestli je vaše štítná žláza v pořádku.

 

Teď už víte, že váš metabolismus a celkové zdraví můžete aktivně ovlivňovat svými každodenními volbami. Když do svého života zařadíte zdravé návyky — od vyvážené stravy a pravidelného pohybu až po kvalitní spánek a efektivní zvládání stresu — děláte něco zásadního pro své tělo i celkovou pohodu. Je to investice, která se vám mnohonásobně vrátí.

 

Dejte svému tělu to nejlepší s Herbavia

 

Zdroje: 

  1. Cleveland Clinic – Metabolismus
  2. MedicalNewsToday – Jak zlepšit svůj metabolismus
  3. Cleveland Clinic – Jak zvýšit metabolismus pro hubnutí
  4. WebMD – Jak zlepšit metabolismus po padesátce
  5. MedlinePlus – Můžete zvýšit svůj metabolismus?
  6. WebMD – Zvyšuje cvičení metabolismus?
11 faktorů, které zpomalí váš metabolismus a způsobí jojo efekt
Hodnocení: 4 / 5   Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda-prázdnáPopularita článku: 50%

Už vás unavuje nekonečný boj s kily navíc? Cvičíte, snažíte se jíst zdravě, a přesto se ručička na váze nepohne ani o gram? Nebo dokonce stoupá, i když si hlídáte každé sousto? Možná za to nemůže vaše vůle, ale něco mnohem zrádnějšího — zpomalený metabolismus. Proč to tak je? Často za to může jedna z několika skrytých příčin, které brzdí vaše spalování. Zjistěte, jaké to jsou.

 

V článku se dozvíte:

 

Co je to metabolismus?

Metabolismus je soubor procesů, díky kterým vaše tělo získává a využívá energii z jídla a pití. Je to vlastně takový „vnitřní motor“, který běží nepřetržitě — ve dne i v noci — a zajišťuje, že můžete dýchat, hýbat se, trávit potravu, regenerovat nebo třeba udržovat tělesnou teplotuKdyž se mluví o metabolismu, často se myslí hlavně to, jak rychle tělo spaluje kalorie. Odborně se tomu říká rychlost metabolismu — a tu ovlivňují tři hlavní faktory.

 

  1. Bazální metabolismus — Je to energie, kterou tělo potřebuje k základním funkcím, i když jste v klidu (např. dýchání nebo srdeční tep).
  2. Trávení potravy — Tělo spotřebuje energii i na samotné zpracování jídla.
  3. Fyzická aktivita — Patří sem veškerý pohyb, od chůze až po cvičení.²

 

Zdravý metabolismus je klíčem ke zdravému tělu. Je to propracovaná síť chemických reakcí a enzymů, která závisí na životním stylu — tedy na tom, jak jíte, spíte, hýbete se a celkově žijete.

 

11 faktorů, které zpomalují váš metabolismus

Dnešní svět čelí problému, který se dotýká stále většího počtu lidí — nadváha a obezita. Tyto potíže už nejsou jen otázkou vzhledu, ale hlavně zdraví. Vyšší tělesná hmotnost totiž zvyšuje riziko mnoha nemocí jako jsou cukrovka 2. typu, srdeční onemocnění, některé druhy rakoviny, potíže s játry, ledvinami, klouby nebo trávením. Nadváha může také ovlivnit imunitní systém a zhoršit průběh infekcí, jako byl například COVID-19.

 

Dobrou zprávou ale je, že i malé, ale trvalé snížení váhy může výrazně zlepšit vaše zdraví. Jakmile se tělo dostane zpět do rovnováhy, většina rizikových faktorů se sníží. Jaké faktory tedy mohou vás metabolismus zpomalovat?

 

1. Geny

To, jak rychle nebo pomalu váš metabolismus funguje, částečně určují geny, které jste zdědili po rodičích. Pokud například vaše tělo spaluje méně kalorií i v klidu nebo během spánku, možná jste to „zdědili“. Geny sice nezměníte, ale svůj životní styl ano.

 

📖 Geny ovlivňují nejen váš metabolismus, ale také dlouhověkost. Víte, z kolika procent?

 

2. Hormony

Hormonální změny mohou zpomalit, jak tělo využívá energii — a vy se pak můžete cítit unavení a bez elánu. Metabolismus často ovlivňují nemoci jako je snížená nebo zvýšená činnost štítné žlázy, cukrovka nebo dlouhodobý stres. Ten totiž spouští uvolňování hormonů, které zpomalují spalování energie.

 

📖 Přečtěte si, jak dostat mužské nebo ženské hormony do rovnováhy.

 

3. Nedostatek spánku

Dlouhodobý nedostatek spánku patří mezi často přehlížené příčiny zpomaleného metabolismu a problémů s hubnutím. Co se děje, když spíte málo? Během spánku tělo ladí spoustu důležitých funkcí — včetně rovnováhy hormonů, které řídí hlad a sytost.

 

  • Leptin (hormon sytosti) klesá → cítíte se méně nasycení.
  • Ghrelin (hormon hladu) stoupá → máte větší chuť k jídlu, hlavně na sladké a tučné.
  • Kortizol (stresový hormon) stoupá → tělo začne ukládat tuk, zejména v oblasti břicha.

 

Když málo spíte, vaše tělo neví, co se děje — a místo aby spalovalo, začne si energii raději ukládat „na horší časy“.

 

4. Přísné diety

Znáte ty "zaručené" diety, které slibují zázračné výsledky během pár dnů? Saláty, šťávy, extrémní hladovky. Možná fungují krátkodobě, ale dlouhodobě mohou napáchat víc škody než užitku. Co se stane, když tělu omezíte kalorie příliš? Tělo přepne do nouzového režimu — jako by přišel hladomor.

 

  1. Zpomalí se bazální metabolismus (BMR) — Tedy množství kalorií, které spálíte i v klidu.
  2. Ztrácíte svaly — Svalová hmota je energeticky náročná, takže ji tělo začne odbourávat, aby šetřilo.
  3. Rozkolísají se hormony — Především ty štítné žlázy, které řídí spalování energie.

 

Výsledkem bývá známý jojo efekt — po skončení diety tělo dál šetří, metabolismus je zpomalený a kila se rychle vrací, často i s „něčím navíc“.

 

5. Nedostatek vápníku

Možná si myslíte, že vápník je důležitý hlavně pro silné kosti a zuby. To je pravda — ale tím jeho role nekončí. Vápník je klíčový i pro správné fungování metabolismu, tedy pro to, jak vaše tělo spaluje energii. Pokud ho máte málo, může to metabolismus zpomalit. Bohužel, spousta lidí dnes nemá vápníku dostatek.

 

6. Léky, které zpomalují metabolismus

Některé léky mohou mít jako vedlejší účinek zpomalení metabolismu. Patří sem například některá antidepresiva, antipsychotika nebo léky, které snižují srdeční tep. To může ztížit udržení váhy nebo hubnutí — i když jinak děláte všechno správně.


❗Pokud máte podezření, že vaše léky mohou ovlivňovat váš metabolismus, nevysazujte je sami. Promluvte si se svým lékařem. Může vám nabídnout alternativu nebo upravit dávkování tak, aby to pro vás bylo co nejšetrnější.

 

7. Příliš nízký příjem sacharidů

Sacharidy mají často špatnou pověst, protože si je lidé spojují s cukry — ale ve skutečnosti je vaše tělo potřebuje, a to i při hubnutí. Jsou důležité pro tvorbu inzulínu, který pomáhá využívat energii z jídla. Když sacharidy omezíte až příliš, metabolismus se může zpomalit, protože tělo nemá dostatek „paliva“.

 

8. Chronický stres

Když se cítíte ve stresu, vaše tělo začne produkovat hormon kortizol. Ten je v malých dávkách užitečný — pomáhá vám rychle zareagovat na náročné situace. Ale pokud jste ve stresu pořád, tělo si myslí, že nebezpečí trvá, a kortizol vyrábí dál. Co to znamená pro váš metabolismus? Vysoká hladina kortizolu ztěžuje tělu správně využívat inzulín, což může vést k pomalému spalování tuků a ukládání energie ve formě tukových zásob — hlavně kolem břicha.

 

9. Strava plná nezdravých tuků

Tučná jídla jako smažené dobroty, slanina nebo mastné omáčky možná chutnají skvěle, ale když je jíte často, metabolismu to nesvědčí. Tuková strava může narušit schopnost těla využívat inzulín, což může vést k tzv. inzulínové rezistenci — ta je spojená s obezitou i cukrovkou 2. typu.

 

10. Málo svalů

Myslíte si, že k hubnutí stačí běh nebo kolo? Kardio je fajn, ale bez svalů to nejde. Svalová hmota totiž spaluje energii i v klidu — tedy i když zrovna ležíte na gauči. Čím méně svalů máte, tím pomaleji váš metabolismus pracuje.

 

11. Příliš sezení

Možná chodíte cvičit, ale pokud většinu dne sedíte, metabolismus tím trpí. Dlouhé sezení (v práci, v autě, u televize) zpomaluje krevní oběh, zhoršuje citlivost na inzulín a snižuje celkový výdej energie. A tady přichází do hry pojem NEAT — tedy každodenní pohyb mimo cvičení (chůze, stání, uklízení, vaření nebo práce na zahradě). Lidé, kteří se během dne víc hýbou, spalují přirozeně více kalorií, i bez fitka.

 

💡Chcete podpořit metabolismus tuků? Tradičně se používá Pískavice řecké seno, Haritaki nebo Dopa-Mucuna.

 

Jak vidíte, zpomalený metabolismus ovlivňuje životní styl, stres, strava, pohyb i spánek. Dobrou zprávou ale je, že většinu těchto věcí máte ve svých rukou. Proto i malý krok může být začátkem velké změny.

 

Posilněte své zdraví s Herbavia

 

Zdroje: 

  1. WebMD – Věci, které zpomalují metabolismus
  2. Cleveland Clinic – Metabolismus
  3. National Library of Medicine – Metabolické důsledky snížení hmotnosti
  4. Nature – Metabolické důsledky „jo-jo“ diety jsou výrazně vyšší
  5. Healthline – Chyby, které zpomalují metabolismus
Duševní zdraví a dlouhověkost: Jak propojit mysl a delší život
Hodnocení: 4 / 5   Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda-prázdnáPopularita článku: 50%

Duševní zdraví a dlouhověkost. Dvě oblasti, které jsou logicky propojeny, a přesto se na jejich vztah často zapomíná. Duševní pohoda není jen o momentálním štěstí, ale má dlouhodobý vliv na zdraví, odolnost organismu i samotnou délku života. Jak tedy svou duševní pohodu posílit? 

 

V článku se dozvíte: 

 

Jak věda popisuje vztah mezi dlouhověkostí a duševním zdravím?

V posledních letech si vědci stále více všímají tzv. modrých zón — míst na světě, kde lidé běžně žijí do velmi vysokého věku, často ve zdraví a psychické pohodě. Jedna z těchto oblastí leží na Sardinii, kde žije neobvykle vysoký počet stoletých mužů i žen.

 

Výzkumy ukazují, že lidé v této oblasti žijí nejen dlouho, ale také si udržují duševní pohodu a dobrou náladu i ve vysokém věku. Když se jejich výsledky porovnaly s obyvateli jiných podobných oblastí v severní Itálii, vyšlo najevo, že lidé ze Sardinie trpí méně depresemi a cítí se psychicky lépe.

 

To vše podporuje myšlenku, že úspěšné stárnutí není jen o fyzickém zdraví, ale i o psychickém nastavení a kvalitních vztazích. Duševní zdraví v pokročilém věku ovlivňuje nejen stav mysli, ale také prostředí, v jakém člověk žije — například rodinné vazby, společenské zapojení a pocit, že je člověk ostatním prospěšný.

 

Podle výzkumu publikovaného v časopise International Psychogeriatrics se psychická pohoda obyvatel sardinské modré zóny během několikaletého sledování zlepšila, a to navzdory vyššímu věku. Muži z této oblasti navíc vykazovali méně depresivních příznaků než ženy a jejich výsledky byly pod hranicí, která obvykle značí riziko deprese. Zajímavé také je, že kognitivní schopnosti (např. paměť a soustředění) zůstávaly stabilní i po dvou letech sledování.

 

Podle Dana Buettnera, který modré zóny zpopularizoval, mají dlouhověcí lidé tři hlavní „tajemství“:

 

  1. Blízké vztahy — Věnují hodně času rodině, přátelům a komunitě. Jsou pro své okolí důležití — rádci, pomocníci i nositelé tradic.
  2. Víra a sounáležitost — Mnoho z nich je součástí duchovní komunity. Lidé, kteří pravidelně navštěvují bohoslužby, žijí v průměru o 4–14 let déle než ti, kteří nejsou nábožensky aktivní.³
  3. Zdravý okruh lidí — Obklopují se přáteli, kteří mají podobné zdravé návyky — vyvážená strava, pohyb, pozitivní myšlení. Špatné návyky jsou totiž stejně „nakažlivé“ jako ty dobré.

 

Bohužel, lidé se závažným duševním onemocněním žijí často výrazně kratší život — až o 20 let. Důvodem nejsou přímo jejich psychické potíže, ale spíš fyzické problémy, kterým by šlo předejít jako je cukrovka nebo srdeční onemocnění.¹

 

Například v Anglii se zdravotní systém (NHS) pokusil problém řešit tím, že u těchto lidí sledoval fyzické zdraví. Jenže samotné sledování nestačí. Vědci doporučují místo toho aktivní prevenci jako je podpora zdravého životního stylu, odvykání kouření nebo lepší přístup k výživě a pohybu. Takový přístup by mohl vést ke skutečnému zlepšení zdraví a delšímu životu.

 

Důležitou roli hraje i optimismus. Optimističtí lidé častěji cvičí, lépe jedí a více dbají na své zdraví. Díky tomu mají menší riziko chronických nemocí a žijí déle. Podle studie z roku 2019 mají optimističtí muži i ženy větší šanci dožít se 85 let a více.⁴

 

Jak zlepšit duševní zdraví a žít déle a kvalitněji?

Dobrou zprávou je, že péče o tělo prospívá i vaší mysli. Není třeba dělat velké změny přes noc — i jednoduché věci mohou mít velký efekt.

 

Začněte u jídla, protože výživná strava pomáhá nejen tělu, ale i náladě. Některé studie ukazují, že správné jídlo může snižovat příznaky deprese. Vyzkoušejte třeba středomořskou dietu, která mimo řady benefitů podporuje zdravá střeva. A právě ty výrazně ovlivňují vaši náladu, protože se zde tvoří serotonin — přezdívaný hormon štěstí. 

 

Víte, že: vyvážený střevní mikrobiom podporuje psychickou pohodu, zatímco narušená střevní rovnováha může zvyšovat úzkost, stres i riziko deprese. 

 

Do svého jídelníčku také zařaďte:

  • omega-3 mastné kyseliny (losos, vlašské ořechy),
  • antioxidanty (borůvky, hořká čokoláda),
  • listovou zeleninu (špenát, kapusta),
  • fermentované potraviny (kefír, kysané zelí).

 

Dále je samozřejmě důležitý pravidelný pohyb a kvalitní spánek. Třeba i procházka uvolňuje endorfiny (hormony štěstí) a snižuje riziko deprese i demence až o 30 %. Co se týká spánku, doporučuje se 7–8 hodin.⁶

 

Pro duševní pohodu je důležité udržet klidnou mysl — s tím vám může pomoci meditace. Vědecké studie potvrzují, že pravidelná meditace dokáže zpomalit stárnutí buněk, snížit záněty v těle a zlepšit činnost mozku. Dokonce podporuje neuroplasticitu, tedy schopnost mozku se učit a přizpůsobovat. Začněte třeba tím, že se budete 5 minut denně soustředit na dech nebo si pustíte krátkou vedenou meditaci. Důležitější je pravidelnost než délka.

 

Lidé, kteří se dožívají vysokého věku také uvádějí, že velmi důležité jsou mezilidské vztahy. Studie od Harvardovy univerzity, běžící přes 80 let, ukázala, že kvalita mezilidských vztahů je nejlepším ukazatelem dlouhého a šťastného života — víc než peníze nebo postavení. Jak své vztahy tedy posilovat? 

 

  • Zůstaňte v kontaktu s blízkými — třeba krátkou zprávou nebo návštěvou.
  • Přidejte se do klubu, skupiny nebo na kurz.
  • Nebojte se navazovat nové vztahy, i ve vyšším věku.

 

Můžete vyzkoušet také dobrovolnictví. Podle profesorky Laury Kubzanskyové z Harvardu může být dobrovolnictví lékem na osamělost i stres. A nejen to — lidé, kteří pravidelně pomáhají druhým nebo přispívají na charitu, uvádějí méně fyzické bolesti.

 

Jiná studie profesora Tylera VanderWeelea ukázala, že dobrovolníci mají lepší fyzickou kondici a nižší riziko úmrtí ve stáří. Pomoc druhým tak není jen laskavý čin — může být i klíčem k delšímu, kvalitnějšímu životu.

 

Posledním faktorem a v dnešní době tím nejčastějším důvodem, který ovlivňuje vaše duševní zdraví, je stres. Víte, proč je tak škodlivý? Dlouhodobý stres urychluje opotřebování tzv. telomer, což jsou ochranné konce naší DNA. Čím kratší telomery máte, tím rychleji stárnou vaše buňky — a tím i celé tělo. Když už se telomery zkrátí, nejde je prodloužit. Ale můžete zpomalit, jak rychle ubývají.

 

Chronický (dlouhodobý) stres také:

  • zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu,
  • oslabuje imunitu,
  • narušuje spánek,
  • poškozuje buňky,
  • urychluje stárnutí.

 

Existuje však spousta jednoduchých způsobů, jak stresu čelit a podpořit své duševní i fyzické zdraví. A není třeba hned začínat velkou změnou — stačí malé kroky.

 

  • Hluboké dýchání — Pár minut pomalého, vědomého dýchání může snížit napětí v těle i mysli. Aktivuje tzv. parasympatikus — systém, který nám pomáhá se zklidnit.
  • Procházka v přírodě — Procházka lesem, u vody nebo na čerstvém vzduchu regeneruje tělo i mysl. A nemusí trvat dlouho — i 20 minut denně může mít pozitivní efekt.
  • Psaní deníku — Vypište ze sebe, co vás trápí nebo co vás potěšilo. Je to způsob, jak se dostat blíž ke svým emocím a ulevit si.
  • Lehké protažení — Ranní protažení pomáhá rozhýbat tělo i mysl.

 

📖 Více se dozvíte zde, v článku o efektivních metodách na zvládání stresu.

 

Duševní zdraví je investice, která se vrací po celý život. Ať je vám 30 nebo 80, nikdy není pozdě začít se starat o svoji mysl. Vědomý přístup, kvalitní vztahy, aktivní život a otevřenost změnám mohou nejen prodloužit život, ale dát mu i hlubší smysl a radost.

 

Zkvalitněte svůj život s Herbavia

 

Zdroje: 

  1. PubMed Central – Zlepšení očekávané délky života u osob se závažným duševním onemocněním
  2. ScienceDirect – Duševní zdraví a motorická výkonnost starších osob žijících v modré zóně na Sardinii
  3. National Library of Medicine – Lekce z modrých zón
  4. PubMed Central – Duševní zdraví a religiozita v sardinské modré zóně
  5. Harvard T.H.Chan – Laskavost souvisí s lepším fyzickým zdravím a dlouhověkostí
  6. Rest less – Jaká je souvislost mezi duševním zdravím a dlouhověkostí?
Vliv genetiky na dlouhověkost: Mohou geny předurčit, jak dlouho budete žít?
Hodnocení: 4 / 5   Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda-prázdnáPopularita článku: 50%

Mnoho lidí touží po receptu na dlouhověkost. I když se pozornost upíná především na zdravý životní styl, moderní věda stále více odhaluje roli genetiky. Hraje vaše DNA hlavní roli v tom, jak dlouho budete žít a zda se dožijete sta let?

 

V článku se dozvíte:

 

Má genetika opravu vliv na dlouhověkost?

Krátká odpověď zní: ano, genetika v tom hraje roli — ale není to celý příběh. Jedním z prvních vědců, kteří se začali zabývat genetikou stárnutí, byl Tom Johnson. Pracoval s malým červem jménem C. elegans, který se často používá jako modelový organismus. Johnson si všiml, že někteří červi žijí výrazně déle než jiní. Díky pečlivému křížení různých skupin zjistil, že délka života se u nich dědí přibližně z 20 až 50 %. Objevil i konkrétní geny, které měly na délku života vliv — například gen age-1, který ovlivňuje buněčné procesy prostřednictvím tzv. PI3K dráhy.³

 

U červů C. elegans hrály důležitou roli i geny spojené se zvláštním stavem zvaným dauer — jde o jakýsi „úsporný režim“, kdy organismus přestane růst a rozmnožovat se, aby přežil nepříznivé podmínky. A právě tyto geny (např. daf-2, daf-16) mohou prodloužit život červa i dvojnásobně

 

Vědci samozřejmě chtěli zjistit, jak to funguje u lidí. Jedním z přístupů bylo sledování rodin velmi dlouhověkých lidí. Výzkumy ukázaly, že jejich sourozenci žijí obvykle déle než běžná populace, i když žili ve stejném prostředí jako ostatní. To naznačuje, že genetika opravdu hraje roli — a to nezanedbatelnou.

 

Další studie porovnávaly například jednovaječná a dvojvaječná dvojčata. Výsledky ukázaly, že asi 25 % rozdílů v délce života mezi lidmi může být vysvětleno genetikou. Tento vliv je výraznější u lidí, kteří se dožívají vyššího věku — a u mužů je dokonce větší než u žen.³

 

Je důležité si uvědomit, že genetika není jediný ani hlavní faktor. Ve studii pro International Journal of Molecular Sciences uvádějí, že v prvních 80 letech života má životní styl mnohem větší vliv než geny. Faktory jako vyvážená strava, dostatek pohybu, vyhýbání se kouření, zdravé prostředí, dobrý spánek nebo nízký stres mají zásadní dopad na to, jak zdravě a dlouho žijete. Když už ale někdo překročí osmdesátku, genetika začíná být důležitější. U lidí, kteří se dožívají stovky, může genetika vysvětlit třetinu až polovinu jejich výjimečné dlouhověkosti.⁵

 

Konkrétní geny, které ovlivňují dlouhověkost

V posledních 30 až 40 letech objevili vědci řadu genů, které mohou mít vliv na to, jak dlouho žijeme — a co víc, v jakém zdravotním stavu se tohoto věku dožijeme. Pojďme se podívat na některé z nich.

 

  • FOXO

 

FOXO je skupina genů, které kódují tzv. transkripční faktory — tedy proteiny, jež ovlivňují, jaké geny se v buňce aktivují. Tyto geny hrají klíčovou roli v odpovědi na stres, opravě DNA a dokonce i v rozhodování, kdy se buňka má „vypnout“, pokud je poškozená. Zní to drasticky? Ve skutečnosti je to velmi prospěšné — odstranění poškozených buněk může totiž chránit organismus před nemocemi, včetně rakoviny.

 

FOXO3, konkrétně jedna z variant tohoto genu, se opakovaně spojuje s dlouhověkostí u lidí. Ne ve všech studiích, ale ve většině ano. Je to v souladu s tím, že nižší aktivita inzulínové signalizace (což FOXO ovlivňuje) je u mnoha druhů spojena s delším životem.

 

  • CDKN2B-AS1 (ANRIL)

 

Tento složitě pojmenovaný gen se nachází na místě, kde sídlí i další důležité geny kontrolující dělení buněk. ANRIL sice nekóduje žádný protein, ale ovlivňuje aktivitu jiných genů — zejména těch, které rozhodují, kdy se buňka má přestat dělit a „odejít do důchodu“.

 

Právě schopnost buňky rozpoznat, že už není v kondici a ukončit dělení, je důležitá pro prevenci nádorových onemocnění a dalších problémů spojených se stárnutím. Tento gen byl spojen nejen s dlouhověkostí, ale také s nemocemi jako je cukrovka nebo srdeční choroby, takže může hrát dvojí roli — někdy ochrannou, jindy rizikovou.

 

  • APOE

 

Gen APOE kóduje bílkovinu, která pomáhá tělu zpracovávat tuky a cholesterol. Je důležitý pro zdraví cév, mozku i metabolismu. Jeho některé varianty jsou dobře známé — například APOE ε4 zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby. Jiná varianta naopak může pomoci snižovat riziko srdečních nemocí. I to je příklad toho, jak jeden gen může mít různé účinky na různé části těla. Vliv APOE na dlouhověkost je složitý, ale rozhodně významný.

 

Jak ovlivnit svou genetickou predispozici pro longevity?

Podle rozsáhlé studie publikované v časopise The Lancet Healthy Longevity, která sledovala přes 36 tisíc lidí starších 65 let, má životní styl obrovský vliv — dokonce i u těch, kteří mají „špatné geny“. Lidé se zdravým životním stylem měli až o 44 % nižší riziko úmrtí než ti se špatnými návyky. A co víc — u těch s vysokým genetickým rizikem, kteří ale žili zdravě, se život prodloužil v průměru o více než 4 roky. Jinými slovy, geny nejsou osud. I když máte vyšší riziko, můžete ho významně ovlivnit tím, jak žijete.⁶

 

Jak tedy můžeme aktivně podporovat "dobré" geny a tlumit  "špatné", které nám mohou škodit?

 

  • Vyvážená a protizánětlivá strava — Zaměřte se na celozrnné potraviny, bohatství ovoce a zeleniny, zdravé tuky (avokádo, ořechy, semínka, olivový olej) a kvalitní bílkoviny. Omezte zpracované potraviny, rafinované cukry a nadměrné množství červeného masa. Zkuste zařadit do jídelníčku například kurkumu nebo zelený čaj, které jsou známé svými epigenetickými účinky.
  • Pravidelný pohyb — Nemusíte hned běhat maratony. Důležitá je konzistence. Zařaďte do svého dne svižnou chůzi, plavání, jízdu na kole, nebo jakoukoli aktivitu, která vás baví. Cvičení stimuluje geny pro produkci antioxidantů a snižuje záněty.
  • Kvalitní a dostatečný spánek — Snažte se o 7–9 hodin nepřerušovaného spánku každou noc. Vytvořte si pravidelný spánkový režim a optimalizujte své prostředí pro spánek (tma, ticho, chladno).
  • Efektivní zvládání stresu — Zkoušejte techniky, které vám pomáhají relaxovat a snížit úroveň stresu. Může to být meditace, jóga, mindfulness, pobyt v přírodě, nebo jednoduše čas strávený s blízkými.
  • Pěstování sociálních vazeb — Silné sociální vazby a pocit sounáležitosti jsou prokazatelně spojeny s delší a zdravější délkou života. Osamělost má negativní dopad na zdraví a může dokonce urychlit stárnutí na buněčné úrovni.

 

📖 Přečtěte si detailnější informace v receptu na dlouhověkost.

 

Jak vidíte, téma dlouhověkosti je mnohem komplexnější, než se na první pohled zdá. Není to jen o šťastných genech, ani pouze o perfektním životním stylu. Je to o fascinující souhře genetiky a prostředí, o neustálém tanci mezi naší DNA a rozhodnutími, které denně děláte. Každý malý krok směrem ke zdravějšímu životnímu stylu je investicí do vaší budoucí dlouhověkosti a vitality.

 

Podpořte svou dlouhověkost s Herbavia

 

Zdroje: 

  1. MedlinePlus – Je dlouhověkost podmíněna geneticky?
  2. PubMed Central – Geny a délka života
  3. BiomedCentral – Lidská dlouhověkost
  4. Mayo clinic – Jak velký vliv má genetika na proces stárnutí
  5. PubMed Central – Jak důležité jsou geny pro dosažení dlouhověkosti
  6. The Lancet – Zdravý životní styl v pozdním věku, geny dlouhověkosti a střední délka života starších osob
  7. ScienceDirect – Úloha genetických variant v lidské dlouhověkosti
  8. Oaepublish – Genetický základ kardiovaskulárního stárnutí je jádrem lidské dlouhověkosti
Mikrobiom: Co to je a jak zajistit jeho zdraví
Hodnocení: 5 / 5   Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda-prázdnáPopularita článku: 90%

Mikrobiom — je komplexní ekosystém bilionů mikroorganismů, který obývá především vaše střeva. Nejenže vám pomáhá zpracovávat živiny, brání vás před patogeny a dokonce komunikuje s vaším mozkem. Chcete se dozvědět, jak tento vnitřní mikrokosmos funguje a hlavně, jak mu zajistit ideální podmínky, aby pracoval ve váš prospěch?

 

V článku se dozvíte: 

 

Co je to střevní mikrobiom

Představte si mikrobiom jako malý, živý svět uvnitř vašeho těla — konkrétně ve střevech. Jde o miniaturní ekosystém, ve kterém spolu žijí biliony mikroskopických organismů. Patří mezi ně především bakterie, ale také viry, houby a dokonce i paraziti.

 

Každý člověk má svůj vlastní, jedinečný střevní mikrobiom. Jeho složení je zčásti dáno vaší DNA, ale formuje se už od narození. První mikroorganismy získáváte při porodu — zejména pokud přicházíte na svět přirozenou cestou — a pak i díky kojení. To, jaké přesně mikroby od své maminky dostanete, závisí na tom, jaké mikroorganismy má ona sama.

 

Mikrobiom je velmi citlivý a proměnlivý systém. Ovlivňuje ho spousta faktorů — od vašeho věku, pohlaví nebo genetické výbavy až po to, co jíte, jestli jste nemocní nebo jaké léky berete. Ze všech těchto faktorů má ale největší dopad strava. To, co jíte, totiž do velké míry určuje, jací mikrobi v našem střevě převažují — a tím i to, jak dobře vaše tělo funguje.

 

Proč je zdravý mikrobiom tak důležitý?

Zdravá střeva může někdo chápat jako střeva bez nemocí jako je například Crohnova choroba, celiakie nebo syndrom dráždivého tračníku. Jiní se zaměřují na to, jak dobře střeva fungují — jestli správně tráví potravu, vstřebávají živiny a nemají chronické záněty.

 

Vědci považují za zdravý mikrobiom takový, který je pestrý (obsahuje mnoho různých druhů mikrobů), vyvážený (užitečné mikroby převažují nad těmi škodlivými) a stabilní (odolný vůči změnám a narušení).

 

Zdravý mikrobiom také produkuje důležité látky — třeba krátké mastné kyseliny (SCFA), které vyživují buňky střev, nebo látky ovlivňující imunitní a nervový systém. Dále se sleduje například hladina pH nebo přítomnost zánětlivých markerů jako je kalprotektin.

 

Je také důležité vědět, že střeva spolu s mikrobiomem a játry tvoří důležitou obrannou linii proti škodlivým vlivům z okolí — například toxinům, chemikáliím nebo nezdravé stravě. Když tento systém funguje dobře, chrání vaše tělo před nemocemi. Když je ale mikrobiom oslabený nebo narušený, může být vaše tělo zranitelnější.

 

Funkce mikrobiomu ve vašem těle

Mikrobiom spolupracuje s vaším tělem na celé řadě funkcí — od trávení přes imunitu až po náladu. Ve vašich střevech žijí bakterie, které pomáhají trávit složité cukry a vlákninu — tedy látky, se kterými by si vaše tělo samo neporadilo. Přitom vytvářejí důležité látky, například tzv. mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které vyživují buňky střev a podporují zdravé prostředí ve střevech.

 

Střevní mikrobiom se také podílí na tvorbě některých vitamínů jako jsou B1, B9 (kyselina listová), B12 a K. I když jde o mikroživiny, jejich nedostatek může mít velký vliv na zdraví. Mikroby navíc pomáhají zpracovávat žluč, kterou vyrábějí játra a která je nezbytná pro trávení tuků. Bez správného fungování tohoto systému by tělo mělo problém tuky rozložit a vstřebat — a zároveň by se mohl v krvi hromadit cholesterol.

 

💡Víte, jaké mikroživiny jsou důležité pro muže a jaké pro ženy?

 

Věděli jste, že většina buněk imunitního systému se nachází právě ve střevech? A že mikrobiom hraje klíčovou roli v tom, jak vaše imunita funguje? Přátelské mikroby učí váš imunitní systém rozeznávat „hodné“ a „zlé“ vetřelce. Také soupeří s těmi škodlivými o prostor a potravu — což znamená, že když máme zdravý mikrobiom, je pro škodlivé bakterie těžší se přemnožit. Oslabený mikrobiom může být jedním z důvodů, proč se snadněji rozvine infekce, například C. difficile nebo H. pylori.

 

I váš nervový systém je propojený s mikrobiomem. Komunikují spolu přes tzv. osu střevo-mozek — tedy síť nervů a chemických látek, které mezi nimi přenášejí zprávy. Některé střevní bakterie dokonce přímo ovlivňují tvorbu neurotransmiterů jako je serotonin — látka, která ovlivňuje vaši náladu a psychickou pohodu. Vědci dnes zkoumají, jaký vliv má mikrobiom na psychiku, nervovou bolest nebo třeba riziko neurologických poruch.

 

Střeva hrají velkou roli i v tom, jak tělo reguluje hlad, chuť k jídlu nebo hladinu cukru v krvi. Ve stěně střev se nachází speciální buňky, které uvolňují hormony ovlivňující metabolismus — a mikrobiom jim v tom pomáhá.

 

4 faktory, které zásadně ovlivňují váš mikrobiom
1. Strava

To, co jíte, má obrovský dopad na váš mikrobiom. Prospěšné mikroorganismy mají rády různorodou rostlinnou stravu, hlavně vlákninu z ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků nebo luštěnin. Každý typ bakterií dává přednost jinému „menu“, a když je správně nakrmený, vyrábí pro vaše tělo užitečné látky — například mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které pomáhají udržet zdravé prostředí ve střevech.

 

Naopak strava plná cukru, nasycených tuků a vysoce zpracovaných potravin podporuje spíše ty mikroby, které vašemu tělu moc neprospívají. Kromě toho zpracované potraviny často neobsahují dostatek vlákniny ani důležité vitamíny a minerály — zato jsou plné různých přídavných látek, které mikrobiomu škodí.

 

2. Chemikálie

Mikrobiom mohou narušit i různé chemické látky — například alkohol, kouř z cigaret, znečištěné ovzduší nebo zbytky pesticidů v potravinách. Také některé léky, třeba antibiotika. Sice bojují proti škodlivým bakteriím, ale často přitom zabijí i ty prospěšné.

 

Jiné léky, například léky na snížení kyselosti žaludku, mohou ovlivnit mikrobiom tím, že změní přirozené prostředí ve střevech. Občasné užívání takových léků většinou mikrobiom zvládne — problém nastává při dlouhodobé nebo časté expozici.

 

3. Rozmanitost

Zdravý mikrobiom je jako dobře fungující společenství — různé druhy bakterií si navzájem pomáhají a podporují se. Některé druhy například vyrábějí látky, které jiným pomáhají růst, nebo společně upravují pH prostředí tak, aby bylo prospěšné pro celé „sousedství“.

 

Pokud ale rozmanitost mikroorganismů klesne, může dojít k tomu, že se přemnoží škodlivé druhy. Výsledkem je narušená rovnováha, která může mít dopad na trávení, imunitu i celkové zdraví.

 

4. Pohyblivost střev

Důležitou roli hraje i to, jak často a pravidelně vaše střeva pracují. Když potrava (a mikrobi s ní) prochází trávicím traktem přirozeným tempem, mikrobi mají čas udělat svou práci — například rozložit zbytky potravy na živiny.

 

Když je ale pohyb příliš rychlý, mikroby se nestačí usadit a nemají čas působit tam, kde mají. Naopak příliš pomalé trávení může vést k tomu, že se některé druhy přemnoží, překročí své „území“ a začnou narušovat rovnováhu ve střevech.

 

Co udělat pro zdravější mikrobiom?

Zdraví vašeho střevního mikrobiomu závisí hlavně na tom, jak jíte, jak žijete a jak se staráte o své tělo i mysl. Dobrou zprávou je, že spoustu věcí můžete ovlivnit sami. Podívejte se na praktické tipy, jak mikrobiomu pomoci:

 

1. Jezte pestře a rostlinně

Lidé, kteří jedí převážně rostlinně, mívají bohatší a pestřejší mikrobiom. Vláknina z rostlin totiž živí prospěšné bakterie. Vyzkoušejte například středomořskou dietu, která má mimojiné pozitivní vliv na dlouhověkost.

 

2. Dejte šanci probiotikům a prebiotikům

Probiotika jsou „hodné“ bakterie, které najdete třeba v kefíru, kysaném zelí, kimči, misu nebo jogurtech. Pomáhají osídlit střevo užitečnými mikroby. Dostupná jsou i jako doplňky stravy — ideálně po konzultaci s lékařem.

 

Prebiotika jsou druh vlákniny, která slouží jako potrava pro probiotika. Najdete je v potravinách jako je česnek, cibule, čekanka, chřest, banány nebo celozrnné výrobky.

 

3. Méně cukru a umělých sladidel

Velké množství cukru nebo umělých sladidel může narušit rovnováhu střevních bakterií a oslabit vaši imunitu. Některé výzkumy naznačují, že sladidla jako aspartam mohou ovlivnit hladinu cukru v krvi i složení mikrobiomu. Řešením není přejít na sladidla, ale spíš postupně omezovat sladkou chuť.

 

4. Pečujte o svou psychiku

Dlouhodobý stres, špatný spánek nebo nepravidelný režim mohou ovlivnit mikrobiom víc, než byste čekali. Mozek a střeva jsou totiž úzce propojené. Pomoci může meditace, dechová cvičení, relaxace, pravidelný pohyb i dostatek spánku.

 

5. S antibiotiky opatrně

Antibiotika zachraňují životy — ale je důležité je brát jen tehdy, když je to nutné. Zabíjejí totiž nejen škodlivé bakterie, ale i ty prospěšné. Po léčbě může trvat měsíce, než se mikrobiom zotaví. Pokud antibiotika potřebujete, vždy je užívejte přesně podle doporučení lékaře.

 

6. Pravidelně se hýbejte

Fyzická aktivita podporuje nejen srdce a svaly, ale i mikrobiom. Studie ukazují, že lidé, kteří pravidelně sportují, mají pestřejší a zdravější střevní mikroflóru. Nemusíte hned běhat maraton — svižná chůze, jízda na kole nebo jóga několikrát týdně udělají velký rozdíl.

 

Víte, že: podle směrnice pro fyzickou aktivitu se doporučuje dospělým, aby se každý týden věnovali alespoň 150 minutám středně intenzivního cvičení a 2 nebo více dní v týdnu aktivitám na posílení svalů?⁴

 

7. Spěte dostatečně a kvalitně

Kvalitní spánek (alespoň 7—9 hodin denně) pomáhá tělu i střevům regenerovat. Výzkumy ukazují, že špatný spánek ovlivňuje složení střevních bakterií a může zvyšovat riziko chronických potíží.

 

8. S čistícími prostředky s rozvahou

Dezinfekční prostředky sice ničí bakterie na površích, ale mohou nepřímo ovlivnit i mikrobiom — zvlášť u dětí. Nepřehánějte to s používáním silných chemikálií, zejména v domácnosti. Čistota ano, sterilní prostředí ne.

 

9. Přestaňte kouřit

Kouření výrazně narušuje rovnováhu střevní mikroflóry a zvyšuje riziko nemocí jako jsou vředy nebo záněty střev. Přestat kouřit je krok, který výrazně prospívá nejen vašim plicím, ale i střevům.

 

Jak vidíte, mikrobiom ovlivňuje doslova celé vaše tělo — od trávení a imunity až po náladu a celkovou vitalitu. Dobrou zprávou je, že ačkoli je jeho složení zčásti dáno genetikou, většinu faktorů, které ho formují, máte plně pod kontrolou. Pestrá rostlinná strava, dostatek vlákniny, cílené zařazení probiotik a prebiotik, omezení cukru a zpracovaných potravin, péče o psychiku, pravidelný pohyb a kvalitní spánek — to jsou věci, které zdraví vašeho mikrobiomu podpoří. Nezapomeňte, že každá malá změna se počítá.

 

Podpořte svůj mikrobiom s Herbavia



Zdroje: 

  1. Cleveland Clinic – Střevní mikrobiom
  2. The Nutrition Source – Mikrobiom
  3. PubMed Central – Střevní mikrobiota pro zdraví
  4. MedicalNewsToday – 10 způsobů, jak zlepšit zdraví střev
  5. Mayo Clinic – Budování zdravého střevního mikrobiomu
  6. BMJ Journals – Co definuje zdravý střevní mikrobiom
Středomořská dieta a její vliv na dlouhověkost
Hodnocení: 4 / 5   Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda-prázdnáPopularita článku: 50%

Středomořská dieta, inspirovaná kuchyní zemí jako Řecko, Itálie, Španělsko a pobřeží severní Afriky, není pouhým souborem receptů. Je to komplexní kulturní fenomén, zahrnující nejen výběr potravin, ale i způsob jejich přípravy, konzumace a sdílení. Její principy, zdánlivě jednoduché, jsou podloženy stále rostoucím množstvím vědeckých důkazů, které naznačují hluboký vliv středomořského stravovacího stylu na prevenci chronických onemocnění a potenciální prodloužení lidského života. Jaké jsou hlavní principy tohoto stravování?

 

V článku se dozvíte:

 

Jaký vliv má strava na dlouhověkost

Většinu úmrtí na světě dnes nezpůsobují infekce, ale chronická onemocnění. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře každý rok asi 40 milionů lidí na takzvané nepřenosné nemoci — to je přibližně 70 % všech úmrtí na světě. Nejčastějšími viníky jsou srdeční a cévní nemoci, rakovina, onemocnění dýchacích cest a cukrovka.²

 

Proto je toto téma čím dál důležitější i z toho důvodu, že lidstvo stárne. Už teď je víc než 8,5 % světové populace starší 65 let, a pokud se trend nezmění, do roku 2050 bude skoro 17 % lidí na planetě starších 60-ti let. Delší život často přináší i více zdravotních potíží — právě ve vyšším věku jsou chronická onemocnění nejčastější.²

 

Už Hippokrates věděl, že jídlo má obrovský vliv na zdraví. Říkal: „Ať je jídlo tvým lékem a lék tvou potravou.“ Dnešní výzkumy mu dávají za pravdu. Ukazuje se, že zdravá a vyvážená strava v kombinaci s aktivním a vyrovnaným životním stylem může výrazně zlepšit kvalitu života ve stáří — a možná ho i prodloužit. Není to žádné kouzlo, ale jednoduchý a účinný recept na dlouhý a spokojený život. Proč je právě středomořská dieta dobrým krokem pro dlouhověkost (longevity)

 

Středomořská dieta a dopad na dlouhověkost

Za posledních 50 let nasbíraly vědecké studie spoustu důkazů o tom, že středomořská strava má velmi pozitivní vliv na zdraví a dlouhověkost. Například  rozsáhlá analýza zahrnující více než 1,5 milionu lidí ukázala, že lidé, kteří se tímto způsobem stravují, mají nižší riziko srdečních chorob, rakoviny, Parkinsona nebo Alzheimera

 

A co víc — podle studie HALE (Healthy Aging: a Longitudinal study in Europe) může i u lidí ve věku 70 až 90 let dodržování středomořské stravy spolu se zdravým životním stylem snížit riziko úmrtí až o 50 %. To je opravdu silný argument, proč jí věnovat pozornost.²

 

Proč je právě tato strava tak výjimečná? Středomořská strava je bohatá na antioxidanty a látky s protizánětlivými účinky. Právě ty pomáhají chránit tělo před stárnutím, civilizačními chorobami a podporují zdravou činnost srdce a mozku. Odborníci ji dokonce označují za „zlatý standard“ v prevenci nemocí.

 

Navíc je i šetrná k přírodě — podporuje sezónní a lokální pěstování potravin, omezuje konzumaci masa a přispívá ke snižování emisí z průmyslového zemědělství.  Prospívá tedy nejen našemu tělu, ale i planetě.

 

💡Zjistěte, co mají společného tzv. modré zóny. Místa na světě, kde se lidé dožívají nejvyššího věku.

 

Na čem si přesně středomořská dieta zakládá

U tohoto typu stravování nejde jen o konkrétní seznam potravin, ale o celkový životní styl, který vychází z tradičního jídelníčku lidí žijících ve Středomoří — například v Itálii, Řecku, Španělsku nebo Maroku — v období po druhé světové válce. Kromě jídla zahrnuje i kulturní zvyklosti, společné stolování a respekt k přírodě. Nyní si ale projděte základní principy středomořské stravy:

 

  • Hojnost zeleniny a ovoce

 

Zelenina a ovoce obsahují vitamíny, minerály a přírodní látky, které pomáhají tělu bojovat proti stárnutí a nemocem. Například vitamín C nebo beta-karoten podporují imunitu a chrání buňky před poškozením. Studie, včetně rozsáhlé metaanalýzy publikované v International Journal of Epidemiology, konzistentně ukazují inverzní vztah mezi vysokou konzumací ovoce a zeleniny a rizikem chronických onemocnění a úmrtnosti.⁵ 

 

  • Olivový olej jako hlavní zdroj tuku

 

Jedna z nejvýznamnějších studií PREDIMED publikovaná v New England Journal of Medicine potvrdila, že lidé, kteří se stravují podle středomořské diety obohacené o extra panenský olivový olej nebo ořechy, mají nižší riziko infarktu a dalších srdečních problémů. Olivový olej je bohatý na zdravé tuky a antioxidanty, které chrání cévy a srdce.⁴

 

  • Pravidelná konzumace ryb a mořských plodů

 

Tučné ryby (například losos, sardinky nebo makrela) obsahují omega-3 mastné kyseliny, které snižují záněty, chrání mozek a srdce a mohou zpomalit úbytek paměti ve stáří. Doporučuje se jíst ryby alespoň dvakrát týdně.

 

  • Mléčné výrobky a drůbež v menší míře

 

Jogurty a sýry obsahují probiotika pro zdravá střeva a vápník pro pevné kosti. Drůbež je zase lehce stravitelným zdrojem bílkovin. Ale pozor — středomořská strava klade důraz na umírněnost. Tedy žádné denní hody, ale rozumné porce.

 

  • Celozrnné obiloviny a luštěniny

 

Produkty jako hnědá rýže, oves, čočka nebo cizrna jsou výborným zdrojem vlákniny. Ta podporuje dobré trávení, pomáhá udržovat zdravou střevní mikroflóru a snižuje riziko civilizačních nemocí jako je cukrovka nebo rakovina tlustého střeva.

 

  • Méně červeného masa

 

Velké množství červeného a zpracovaného masa (např. párky, salámy) může zvyšovat riziko rakoviny a srdečních onemocnění. Světová zdravotnická organizace proto doporučuje tyto potraviny omezit na minimum.

 

  • Bylinky a koření

 

Ve středomořské kuchyni se často používají bylinky jako oregano, kurkuma, zázvor, tymián nebo rozmarýn. Nejenže jídlu dodávají skvělou chuť, ale obsahují i látky, které působí protizánětlivě a antioxidačně — tedy chrání tělo před civilizačními nemocemi.

 

💡Přečtěte si, jaké pokrmy si připravit podle středomořské diety na snídani, oběd nebo večeři.

 

Další středomořské návyky, které podpoří vaši longevity

Jak již bylo zmíněno, středomořská strava není jen o tom, co jíte — je to celkový životní styl, který má pozitivní vliv na tělo i mysl. Lidé v jižní Evropě si totiž zdraví neudržují jen díky olivovému oleji nebo rybám, ale i díky tomu, jak žijí každý den.

 

  • Pohyb je přirozenou součástí dne — ať už jde o chůzi po městě, práci na zahradě nebo tanec na večírku. Nemusíte běhat maraton, stačí zůstat aktivní v běžném životě.
  • Silné mezilidské vztahy — ve Středomoří je běžné trávit čas s rodinou a přáteli, společně jíst, povídat si, smát se. To výrazně pomáhá snižovat stres a zlepšuje psychickou pohodu — potvrzují to i vědecké studie.
  • Spánek a odpočinek — dostatek kvalitního spánku a schopnost odpočívat nebo zvládat stres jsou další klíčové ingredience pro dlouhý a zdravý život.

 

Když to všechno spojíte dohromady — zdravé jídlo, pohyb, spánek, kvalitní vztahy a duševní pohodu — vzniká silný a vyvážený základ pro dlouhověkost. A právě tak žijí lidé ve středomořských zemích.

 

Středomořská strava není jen o jídle. Je to cesta ke zdravějšímu a spokojenějšímu životu. Pomáhá předcházet civilizačním onemocněním, podporuje aktivní stárnutí a přitom je šetrná k životnímu prostředí. Nemusíte měnit všechno naráz — stačí začít malými kroky. Vyměnit máslo za olivový olej, dát si častěji zeleninu, pozvat někoho na společný oběd. Každý takový krok je malou investicí do vašeho zdraví a pohody.

 

Doplňky stravy od Herbavia na podporu longevity

 

Zdroje: 

  1. PubMed Central – Středomořská strava a délka života
  2. Sage Journals – Dieta a dlouhověkost
  3. PubMed Central – Středomořský stravovací režim pro zdravé a aktivní stárnutí
  4. New England Journal of Medicine – Primární prevence kardiovaskulárních onemocnění pomocí středomořské diety
  5. PubMed – Příjem ovoce a zeleniny a riziko kardiovaskulárních onemocnění, celkové úmrtnosti na rakovinu a úmrtnosti ze všech příčin
Recept na dlouhověkost: Jak si vytvořit zdravý životní styl
Hodnocení: 4 / 5   Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda-prázdnáPopularita článku: 50%

Dlouhověkost není jen otázkou genetiky. Stále více výzkumů potvrzuje, že klíčovou roli hraje váš každodenní životní styl. To, co jíte, jak se hýbete, kolik času spíte, jak zvládáte stres a jaké máte sociální vazby může výrazně ovlivnit nejen délku, ale především kvalitu vašeho života. Podívejte se na klíčové pilíře zdravého životního stylu, které podporují dlouhověkost. A především na to, jak je reálně a jednoduše začlenit do běžného života.

 

V článku se dozvíte: 

 

4 základní pilíře pro dlouhověkost

Chcete být co nejdéle zdraví, plní energie a v kondici? Dobrá zpráva je, že to není jen o genech. Můžete sami ovlivnit, jak dlouho a hlavně jak kvalitně budete žít. Základem je zdravá strava, pravidelný pohyb, spánek a duševní pohoda. Tady je přehled těch nejdůležitějších pilířů pro longevity.

 

Strava

To, co každý den jíte, má obrovský vliv na zdraví vašich buněk. A právě zdravé buňky jsou klíčem k dlouhověkosti. Zdravá strava pomáhá tělu:

  • bojovat proti nemocem,
  • opravovat poškozené buňky,
  • chránit orgány a tkáně před stárnutím.

Naopak strava plná cukru, nezdravých tuků a průmyslově zpracovaných potravin může oslabovat imunitu, přispívat ke vzniku zánětů a zvyšovat riziko nemocí jako je cukrovka, obezita nebo srdeční choroby.

 

Podle výzkumu zveřejněného v Nature Food mají lidé, kteří žijí nejdéle, společné následující stravovací návyky:

  • jedí hodně zeleniny, ořechů, luštěnin, mléčných výrobků,
  • dávají přednost celozrnným obilovinám, ovoci, rybám a bílému masu,
  • naopak omezují vejce, červené maso, sladké nápoje a průmyslově zpracované jídlo.⁸

 

Skvělou volbou je rostlinná středomořská strava. Ta zdůrazňuje konzumaci zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných produktů a ryb. Podle studie v časopisu JAMA Network Open ženy, které se jí držely nejvíce, měly o 23 % nižší pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny

 

💡Rostlinná strava neznamená, že musíte být vegetariáni. Jde hlavně o to, aby většina toho, co jíte, byla přirozená, málo zpracovaná a rostlinného původu. Inspirujte se recepty na snídani, oběd a večeři.

 

Do svého jídelníčku zařaďte také ořechy. Velká studie ukázala, že lidé, kteří jedli alespoň 3 porce ořechů týdně, měli o 39 % nižší riziko předčasného úmrtí. A čím častěji si je dopřáváte, tím lépe — denní porce přinesla snížení rizika až o 27 %. Ořechy totiž obsahují:

  • kvalitní tuky,
  • bílkoviny a vlákninu,
  • spoustu vitamínů a minerálů (např. vitamíny E, B6, kyselinu listovou, hořčík nebo draslík),
  • antioxidanty, které chrání buňky před stárnutím.²

 

📖Zjistěte, jaký je životní styl 90 a 100 letých lidí, kteří žijí v tzv. modrých zónách.

 

Pohyb

Pohyb je jedním z nejjednodušších a nejúčinnějších způsobů, jak si prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu. Pravidelná fyzická aktivita posiluje srdce, plíce i cévy, zpevňuje svaly, zlepšuje rovnováhu a pomáhá udržet zdravou váhu. A to není vše — pohyb podporuje dobrou náladu, zlepšuje spánek a pomáhá snižovat riziko vážných onemocnění jako je infarkt, mrtvice, cukrovka nebo i pády ve vyšším věku.¹

 

Kolik pohybu je tak akorát? Dle oficiálních doporučení by dospělý člověk měl týdně nasbírat aspoň:

  • 150 minut středně intenzivní aktivity (například svižná chůze, cvičení doma nebo lehké posilování),
  • 75 minut intenzivního pohybu (běh, plavání, jízda na kole),
  • nebo kombinaci obojího.¹

 

❓Víte, že: každých 15 minut pohybu navíc denně může snížit riziko předčasného úmrtí o 4 %.² A naopak — podle studie Finského institutu zdraví může nedostatek pohybu zkrátit život až o 2,4 roku.¹⁰


Spánek

Během spánku se opravují buňky, regeneruje mozek a tělo se uzdravuje. Proto je pravidelný a kvalitní spánek zásadní pro dlouhověkost. Nejde jen o to, kolik hodin spíte, ale i o pravidelný režim — choďte spát a vstávejte ideálně ve stejnou dobu. Studie totiž ukazují, že lidé s ustáleným spánkovým režimem žijí déle.³

 

Méně než 5—7 hodin spánku za noc může zvýšit riziko předčasného úmrtí až o 12 %. Naopak spát déle než 9 hodin může mít podobně negativní dopady — až o 38 % vyšší riziko zkrácení života.¹ Zlatá střední cesta? 7—8 hodin kvalitního spánku každou noc je ideální pro zdraví i dlouhověkost.²

V mnoha kulturách, kde se dožívají vysokého věku, je běžné dát si po obědě krátký odpočinek. Studie ukázala, že lidé, kteří si pravidelně dopřávají odpolední šlofík, mají až o 37 % nižší riziko úmrtí na srdeční choroby.³

 

Zvládání stresu

Stres zažívá každý. Třeba když nestíháte, máte důležité jednání nebo se stane něco nečekaného. Krátkodobý (akutní) stres může způsobit bušení srdce nebo zpocené dlaně, ale většinou brzy odezní. Horší situace nastává, když stres trvá týdny nebo dokonce měsíce. Pak už se mluví o chronickém stresu, který může vážně ohrozit vaše zdraví.

 

Při stresu se v těle uvolňuje hormon kortizol. Pokud je ho ale v těle dlouhodobě příliš, začne škodit:

  • zvyšuje krevní tlak,
  • podporuje záněty v těle,
  • poškozuje cévy a zatěžuje srdce,
  • oslabuje imunitní systém, takže jsme náchylnější k nemocem,
  • může zpomalovat hojení a regeneraci.

 

A to není vše. Chronický stres urychluje stárnutí tím, že zkracuje tzv. telomery — ochranné koncovky našich chromozomů. Ty se s věkem přirozeně zkracují, ale stres celý proces posiluje. Důsledkem je nejen předčasné stárnutí pokožky, ale i vyšší riziko vzniku nemocí jako je cukrovka, srdeční onemocnění nebo rakovina.⁹

 

Víte, že: finská studie ukázala, že dlouhodobý stres může zkrátit život až o 2,8 roku.¹⁰ 

 

Dobrou zprávou je, že s chronickým stresem se dá pracovat. Každému může pomoci něco trochu jiného — důležité je najít si vlastní způsob, jak se zklidnit a uvolnit. Mezi ověřené metody patří:

  • psaní deníku,
  • jóga nebo meditace,
  • terapie nebo rozhovory s blízkými,
  • procházky v přírodě,
  • hluboké dýchání a relaxační techniky.⁷

 

📖 Chcete se o tom dozvědět víc? Projděte si přehled jednoduchých metod pro zvládání stresu nebo zjistěte, jaké doplňky stravy mohou přirozeně podpořit vaši duševní pohodu.

 

Další tipy, jak žít déle a zdravěji

Výzkumníci z Harvardu sledovali přes 120 000 lidí po dobu několika desítek let. Zjistili, že už jen jeden zdravý návyk (například nekouřit nebo pravidelně spát) může prodloužit život o dva roky. A čím víc zdravých návyků máte, tím lépe — lidé s pěti zdravými návyky žili v průměru o 10 let déle než ti bez nich.⁴ Pomocí jakých dalších návyků můžete podpořit svoji dlouhověkost?

 

  • Nekuřte — Kouření je jedním z největších škůdců zdraví. Zkracuje život, ničí plíce, srdce, pokožku i ústní dutinu a výrazně zvyšuje riziko rakoviny.
  • Konzumujte méně alkoholu — Příliš časté pití alkoholu zatěžuje játra, oslabuje imunitní systém, zvyšuje riziko úrazů i některých onemocnění a může negativně ovlivnit náladu. Doporučuje se omezit pití na jeden drink denně u žen a dva u mužů — a ještě lépe je pít jen výjimečně nebo vůbec.
  • Hydratace je základ — Pít dost vody se může zdát jako maličkost, ale je to zásadní. Studie ukazují, že dobře hydratovaní lidé bývají zdravější a často i žijí déle.
  • Udržujte kvalitní vztahy a buďte společensky aktivní — Lidé, kteří mají častý kontakt s ostatními, mívají delší a šťastnější život.
  • Myslete pozitivně — Optimismus není jen pozitivní myšlení. Je to postoj, který vám může pomoci žít déle a lépe. Studie ukazují, že optimisté mají lepší duševní i fyzické zdraví — a delší život.
  • Nepřejídejte se — Výzkumy ukazují, že lidé s nižším kalorickým příjmem (ale pořád dostatečným) bývají zdravější. Nemusíte držet drastické diety — stačí jíst s rozumem a vyhnout se přejídání.

 

A co doplňky stravy? Multivitamíny mohou být užitečné, pokud vám chybí některé živiny — třeba kvůli věku, těhotenství nebo užívaným lékům. Výzkumy zatím nejsou jednotné, ale při užívání v doporučeném množství většinou neškodí.⁶

 

Na podporu longevity (dlouhověkosti) se také tradičně doporučuje kurkuma. Obsahuje kurkumin, látku s výraznými protizánětlivými a antioxidačními účinky. Kurkuma tak může:

  • chránit mozek, srdce a plíce,
  • zpomalovat stárnutí buněk,
  • snižovat riziko chronických nemocí, včetně cukrovky, Alzheimerovy choroby a rakoviny.²

 

💡Vyzkoušejte kurkumin s piperinem od Herbavia a posilněte své zdraví.

 

Dlouhý a kvalitní život není otázkou náhody, ale souhrnem rozhodnutí, která činíte každý den. Vyvážená strava, pravidelný pohyb, duševní pohoda, dostatek spánku a smysluplné mezilidské vztahy tvoří základ zdravého životního stylu, který podporuje nejen dlouhověkost, ale i celkovou životní spokojenost.

 

Podpořte longevity ještě dnes s Herbavia



Zdroje: 

  1. Harvard Health Publishing – Longevity
  2. Healthline – Návyky, které si nyní vytvoříte pro delší život
  3. WebMD – 18 tajemství pro delší život
  4. Harvard Health Publishing – Zdravý životní styl: 5 klíčů k delšímu životu
  5. Health – Co jíst, abyste žili déle a zdravěji
  6. Healthline – 12 tipů pro udržení zdravého životního stylu
  7. Onemedical – Longevity
  8. Nature – Po trvalém přechodu na zdravější stravu ve Spojeném království se může střední délka života prodloužit až o 10 let
  9. UFHealth – Stres a délka života
  10. Sciencedaily – Těžký stres a životní styl mohou předpovídat délku života
Vztah mezi krevní skupinou a náchylností k onemocněním
Hodnocení: 5 / 5   Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda-prázdnáPopularita článku: 100%

Věděli jste, že vaše krevní skupina může hrát větší roli ve vašem zdraví, než se dosud myslelo? Odborníci z celého světa stále více zkoumají souvislosti mezi krevními skupinami a náchylností k různým onemocněním – od kardiovaskulárních problémů až po autoimunitní poruchy. Každá krevní skupina má své specifické charakteristiky, které mohou ovlivňovat, jak vaše tělo reaguje na infekce, stres i určité potraviny. Zajímá vás, jaké zdravotní riziko může být spojené právě s vaší krevní skupinou?

 

Co se v článku dozvíte:

 

Rozdíly mezi krevními skupinami 

Každá krevní skupina se určuje podle speciálních bílkovin — tzv. antigenů, které se nacházejí na povrchu červených krvinek. Podle těchto antigenů se krevní skupiny dělí na:

  • skupina A — obsahuje antigen A,
  • skupina B —  obsahuje antigen B,
  • skupina AB — obsahuje antigeny A i B,
  • skupina 0 — neobsahuje žádný z těchto antigenů.⁸

 

Víte, že: antigeny krevních skupin nejsou jen na krvinkách — najdete je také na bílých krvinkách, v tkáních, ve slinách, potu, mateřském mléce, moči nebo žaludeční šťávě.⁸

 

Kromě toho má krev ještě jednu značku — tzv. Rh faktor. Pokud ho máte, jste Rh pozitivní (např. A+), pokud ho nemáte, jste Rh negativní (např. A−).⁸

 

📖 Přečtěte si, jaké jsou příčiny úmrtí v 19., 20. a 21. stolení.

 

Krevní skupiny a jejich náchylnosti k různým nemocem

Vědci už dlouho zkoumají souvislosti mezi krevními skupinami a různými nemocemi. Zde je přehled nejzajímavějších zjištění.

 

Krevní sraženiny (trombózy)

Lidé s krevní skupinou A, B nebo AB mají vyšší riziko vzniku krevních sraženin než ti se skupinou 0. Je to proto, že v jejich krvi bývá více bílkovin — zejména tzv. von Willebrandova faktoru a faktoru VIII, které podporují srážení.

 

Zajímavostí je, že u lidí se skupinou 0 se tyto bílkoviny rozkládají rychleji. To by mohlo vysvětlovat, proč mají nižší riziko trombóz — a proč se tato skupina více udržela u lidí po tisíce let, třeba jako výhoda v boji proti infekcím nebo krvácení v těhotenství.²

 

Srdeční onemocnění

Lidé s krevní skupinou 0 mívají o něco nižší riziko srdečních chorob. Proč tomu tak je, se přesně neví, ale pravděpodobně to souvisí s nižší hladinou cholesterolu a lepší srážlivostí krve. Naopak u ostatních skupin je riziko srdečních onemocnění vyšší.

 

Rakovina žaludku

Krevní skupina A je více spojována s rizikem rakoviny žaludku. Pravděpodobným viníkem je bakterie Helicobacter pylori, která častěji infikuje lidi s touto skupinou a může způsobovat záněty, vředy a časem i rakovinu.

 

Paměť a mozek

Malé studie naznačují, že skupina AB se může vyskytovat častěji u lidí s problémy s pamětí. Zatím však není jasné proč — výzkum pokračuje.

 

Rakovina slinivky břišní

Lidé s krevní skupinou A, B nebo AB mají vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine rakovina slinivky. Molekuly na jejich červených krvinkách totiž mohou pomáhat škodlivým bakteriím přežít v těle.

 

Stres

Krevní skupina A bývá spojována s vyššími hladinami stresového hormonu kortizolu. To může znamenat, že lidé s touto skupinou hůře zvládají stresové situace.

 

Peptické vředy

Skupina 0 je náchylnější k žaludečním vředům. Bakterie H. pylori se totiž lépe váže na struktury, které mají právě lidé s touto krevní skupinou.

 

Délka života

Některé studie ukazují, že lidé se skupinou 0 mají větší šanci dožít se vyššího věku. Může to souviset s nižším rizikem srdečních onemocnění a krevních sraženin.

 

Plodnost

Studie zjistily, že ženy se skupinou 0 měly častěji nižší počet kvalitních vajíček. Neznamená to ale, že by byly neplodné — jde jen o možný vliv, který vyžaduje další výzkum.

 

Diabetes 2. typu

Lidé s krevní skupinou A nebo B mohou mít vyšší riziko cukrovky 2. typu. Důvody nejsou zatím zcela jasné.

 

Covid-19

Z několika desítek studií vyplývá, že lidé se skupinou A mohou mít o něco vyšší riziko nákazy COVID-19, zatímco skupina 0 se jeví jako částečně chráněná. Nezdá se však, že by krevní skupina ovlivňovala závažnost průběhu nemoci nebo úmrtnost.

 

Respirační onemocnění

Výzkum na více než 1,5 milionu lidí ukázal, že lidé s krevní skupinou A, B nebo AB mají vyšší riziko infekcí horních cest dýchacích než lidé se skupinou 0.⁵ Na druhou stranu skupina A měla menší riziko chřipky a skupina B méně často prodělala zápal plic.

 

Ledvinové kameny

Podle nové rozsáhlé švédské studie může být krevní skupina B ochranným faktorem proti ledvinovým kamenům, na rozdíl od ostatních krevních skupin.⁷

 

Jak podpořit své zdraví podle krevní skupiny? 

Ať už máte jakoukoli krevní skupinu, vždy se vyplatí pečovat o své zdraví. Některé výzkumy naznačují, že naše krevní skupina může ovlivnit, jak tělo reaguje na určité potraviny, nemoci nebo stres. Právě proto se stále častěji mluví o stravování podle krevních skupin. I když nejde o oficiální lékařskou metodu, mnoho lidí na sobě pozoruje pozitivní účinky.

 

Doporučené a nevhodné potraviny pro jednotlivé krevní skupiny najdete v následujících článcích: 

 

Zdraví lze podpořit také správně zvolenými doplňky stravy. Je však důležité konzultovat jejich užívání s lékařem nebo odborníkem. Tradičně užívané vitamíny, minerály a byliny uvádí tyto články:

 

Vaše krevní skupina může naznačit, k jakým nemocem máte větší či menší sklony. Neznamená to však, že onemocníte jen kvůli ní — životní styl, genetika a prostředí hrají často větší roli. Pokud ale víte, ke kterým problémům máte blíže, můžete jim předejít včasnou prevencí a správnou péčí o své zdraví.

 

Starejte se o své zdraví s Herbavia

 

Zdroje: 

  1. PubMed Central – Lidské krevní skupiny ABO a jejich souvislost s různými nemocemi
  2. ASH Publication – Vztah mezi krevními skupinami a nemocemi
  3. WebMD – Jak může vaše krevní skupina ovlivnit vaše zdraví
  4. HTCT – Korelace mezi krevní skupinou ABO, vnímavostí k infekci SARS-CoV-2 a závažností onemocnění COVID-19
  5. ScienceDirect – Asociace krevní skupiny ABO s hospitalizací pro respirační onemocnění a závažnými následky
  6. eLife – Studie uvádí souvislosti mezi krevními skupinami a riziky onemocnění
  7. Karolinska Institutet – Studie na pěti milionech Švédů zjistila souvislosti mezi krevními skupinami a riziky onemocnění
  8. Healthline – Jsou některé krevní typy náchylnější k autoimunitním onemocněním?
Modré zóny dlouhověkosti: Objevte tajemství vitality
Hodnocení: 5 / 5   Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda-prázdnáPopularita článku: 75%

Modré zóny jsou oblasti, kde lidé žijí déle, zdravěji a s neuvěřitelnou vitalitou. Kde se tyto oázy dlouhověkosti nacházejí? A jaké je tajemství zdraví a vitality místních obyvatel? Najděte inspiraci v následujících řádcích a klíč k dlouhému a kvalitnímu životu.

 

Co se v článku dozvíte: 

 

Co jsou modré zóny dlouhověkosti?

Možná jste už slyšeli o místech na světě, kde se lidé dožívají nadprůměrného věku — a často i ve velmi dobrém zdraví. Těmto oblastem se říká modré zóny. Pojem zpopularizoval spisovatel a badatel Dan Buettner, který spolu s týmem vědců a demografů zkoumal oblasti, kde se lidé běžně dožívají 90, 100 i více let. Když tyto výjimečné regiony zakreslovali na mapě, označili je modrou barvou — a název byl na světě.

 

Víte, že: Modré zóny nejsou oficiálním vědeckým termínem, ale zaujaly odborníky i laiky po celém světě.

 

Z jejich poznatků vznikl souhrn 9 společných návyků, které pojmenovali Power 9 — a jejich přehled najdete na konci článku. Tyto principy se dnes využívají i v různých koutech světa, převážně v USA. Cílem není nutit jednotlivce měnit se silou, ale vytvářet prostředí, kde je zdravý život přirozenou volbou.

 

Ale pozor, ne všechny závěry o modrých zónách jsou přijímány bez výhrad. Někteří odborníci upozorňují, že data z těchto oblastí nejsou vždy spolehlivá nebo dobře ověřená. Také se diskutuje o tom, že strava v těchto zónách se neliší tolik od běžné středomořské kuchyně, a že celý koncept může být částečně ovlivněn komerčními zájmy. Například na Okinawě, která bývala považována za „centrum dlouhověkosti“, dnes průměrná délka života klesá — což se dává do souvislosti s přejímáním západních stravovacích návyků.

 

💡 Chcete se dozvědět víc? Podívejte se, co přesně znamená longevity (dlouhověkost) a jaký je rozdíl mezi délkou života a jeho kvalitou.

 

Kde jsou na světě modré zóny?

Dan Buettner popsal ve své knize Blue Zones pět konkrétních oblastí, které mají něco společného — zdravý životní styl, smysl pro komunitu a každodenní radost ze života. Tady je přehled těchto výjimečných míst.

 

Ikaria (Řecko)

Na tomto klidném ostrově v Egejském moři žijí lidé v průměru o 8 let déle než běžní Američané. Mají o 20 % méně rakoviny, o polovinu srdečních chorob a téměř žádnou demenci. Jedí středomořskou stravu plnou zeleniny, luštěnin a olivového oleje a pravidelně si dopřávají odpolední spánek.³

 

Sardinie (Itálie)

V horské oblasti Ogliastra žijí jedni z nejdéle žijících mužů na světě — horští pastevci. Každodenní chůze po kopcích a jednoduchá strava (celozrnný chléb, fazole, zelenina) jim pomáhají udržet tělo v kondici. Maso jedí jen výjimečně a občas si dají skleničku červeného vína Cannonau, které je plné antioxidantů — flavonoidů.

 

Okinawa (Japonsko)

Domov nejdéle žijících žen na světě. Okinawané jedí lehkou stravu bohatou na sóju a drží se zásady Hara Hachi Bu — jíst jen do 80 % nasycenosti. Klíčovou roli tu hraje i sociální síť zvaná moai — malé skupiny přátel, kteří se podporují celý život. Některé z těchto skupin spolu drží přes 90 let.³

 

Nicoya (Kostarika)

Na tomto poloostrově mají lidé vysokou šanci dožít se zdravých 90 let. Jejich tajemství? Jednoduchá, přírodní strava (tortilly, fazole, tropické ovoce), každodenní pohyb a hlavně silný smysl života, který nazývají plan de vida. Navíc pijí vodu bohatou na vápník a hořčík, což prospívá jejich kostem a srdci.

 

Loma Linda, Kalifornie (USA)

Tato komunita adventistů sedmého dne žije v průměru o 10 let déle než ostatní Američané. Jejich životní styl se řídí vírou, jedí rostlinnou stravu, hodně odpočívají (zejména v sobotu), a zůstávají aktivní i v pokročilém věku.³

 

V čem tkví dlouhověkost obyvatel modrých zón?

Možná vás překvapí, že genetika má na délku života podle vědců vliv jen z 20 až 30 %. To znamená, že většinu z toho, jak dlouho a zdravě žijete, ovlivňuje váš životní styl — včetně toho, co jíte, jak se hýbete a jak se cítíte.¹

 

Strava v modrých zónách

Společným znakem těchto oblastí je převážně rostlinná strava. Ačkoliv většina obyvatel nejsou striktní vegetariáni, maso si dávají jen zhruba pětkrát do měsíce — a to v malých porcích, asi o velikosti balíčku karet.

 

Jejich jídelníček tvoří hlavně:

  • zelenina a ovoce — bohaté na vlákninu, vitamíny a minerály,
  • luštěniny — fazole, čočka, hrách nebo cizrna jsou základem stravy a skvělým zdrojem bílkovin,
  • celozrnné obiloviny — pomáhají snižovat krevní tlak a chrání srdce,
  • ořechy — obsahují zdravé tuky a podporují zdraví metabolismu.

 

Například na Ikarii nebo Sardinii si ještě lidé často dopřávají ryby — bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které prospívají mozku i srdci.

 

💡Najděte inspiraci na snídani, oběd a večeři podle středomořské diety

 

Lidé v modrých zónách také jedí s mírou nebo dodržují přerušovaný půst. Na Okinawě se řídí pravidlem hara hachi bu, které říká: jez, dokud nejsi z 80 % plný(á). Díky tomu se nepřejídají a udržují si zdravou váhu. Někteří z nich se také pravidelně postí nebo záměrně omezují kalorie — což podle dlouhodobých výzkumů může prodloužit život.³

 

Pohyb

Zajímavé je, že v modrých zónách nikdo nechodí do posilovny — a přesto jsou všichni v pohybu. Jak je to možné? Pohyb je přirozenou součástí jejich každodenního života. Zahradničí, chodí pěšky, vaří, uklízejí, starají se o domácnost — zkrátka se hýbou bez toho, aniž by to vnímali jako cvičení.

 

Spánek

Stejně důležitý jako pohyb je i odpočinek. Lidé v modrých zónách si dopřávají dostatek spánku a často si během dne zdřímnou. Krátké šlofíky (do 30 minut) mají pozitivní vliv na zdraví srdce i psychickou pohodu. Také nemají pevně daný čas, kdy musí vstávat nebo chodit do práce. Naslouchají svému tělu a spí tolik, kolik potřebují.¹

 

Mezilidské vztahy

Kvalita mezilidských vztahů a pocit toho, že má člověk v životě smysl, jsou klíčem k dlouhému a spokojenému životu. Co je tedy pro obyvatele modrých zón důležité?

 

  • Silné rodinné vazby — často žije více generací pod jednou střechou a rodina je na prvním místě.
  • Životní cíl — na Okinawě mu říkají ikigai, v Kostarice plan de vida. Mít důvod ráno vstát z postele může přidat až 7 let života.³
  • Spiritualita a víra — pravidelná účast na duchovních aktivitách přináší klid a podporu.
  • Sociální síť —  lidé kolem nás ovlivňují naše návyky. Na Okinawě se přátelské skupiny podpory nazývají moai a hrají důležitou roli v tom, jak se kdo cítí.

 

💡Chcete vidět, jak to v modrých zónách vypadá? Podívejte se na TED talk Dana Buettnera nebo na dokument Jak se dožít stovky.

 

Závěrem —  co dělat, když se chcete řídit podle Power 9, vytvořeným podle obyvatel modrých zón? 

 

  1. Jejich strava stojí hlavně na rostlinných jídlech. Maso jedí jen zřídka, v malém množství — zpravidla jen několikrát do měsíce. 
  2. Nejedí do úplného nasycení, ale přestávají jíst, když se cítí asi z 80 % plní.
  3. Alkohol si občas dají, ale s rozumem — nejčastěji červené víno plné prospěšných antioxidantů.
  4. Pohyb je u nich přirozenou součástí dne — nesportují cíleně, ale zůstávají aktivní díky běžným činnostem jako je chůze, práce na zahradě nebo domácí povinnosti.
  5. Každý den si najdou čas na zklidnění — třeba skrze modlitbu, odpolední odpočinek nebo společné chvíle s blízkými. Pomáhá jim to zvládat stres.
  6. A mají také jasný důvod, proč ráno vstávají — životní cíl.
  7. Silné rodinné vazby a přátelství hrají klíčovou roli v jejich spokojeném a dlouhém životě.
  8. Jsou součástí komunit, které podporují zdravý a šťastný životní styl.
  9. Je pro ně důležitá víra.

 

Nyní máte v rukou jasný přehled o tom, co tyto výjimečné komunity spojuje. Inspirujte se poznatky z těchto oblastí a udělejte první krok ke zdravějšímu a delšímu životu. Pamatujte, i malé změny ve vašem životním stylu mohou mít velký dopad na vaši celkovou pohodu a délku života.

 

Podpořte longevity s Herbavia

 

Zdroje: 

  1. Healthline – Proč se lidé v „modrých zónách“ dožívají vyššího věku než zbytek světa
  2. PubMed Central – Omezení příjmu kalorií zlepšuje zdraví a přežití opic rhesus
  3. PubMed Central – Modré zóny
  4. News Medical – Odhalení tajemství modrých zón
  5. Max Planck Institute – Co jsou modré zóny
  6. National Library of Medicine – Poučení z modrých zón
Krevní skupina AB: Doporučené doplňky stravy
Hodnocení: 5 / 5   Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda Hvězda-prázdnáPopularita článku: 100%

Krevní skupina AB je fascinující a vzácná. S méně než 5 % lidí na celém světě, kteří ji mají, je to nejmladší krevní skupina, která vznikla spojením skupin A a B. Tato jedinečná kombinace genetických vlastností s sebou nese specifické charakteristiky, náchylnosti a potřeby. V tomto článku se zaměříme na krevní skupiny AB a zjistíte, jaký životní styl a doplňky stravy jsou pro ni nejvhodnější.

 

V článku se dozvíte:

 

Základní informace o krevní skupině AB

Krevní skupina AB je opravdová rarita — má ji méně než 5 % lidí na světě. Je to také nejmladší ze všech krevních skupin. Ještě před tisícem let téměř neexistovala. Vznikla totiž spojením dvou jiných typů — A a B. A právě to z ní dělá něco výjimečného.²

 

Krevní skupina AB je takový malý chameleon — podle okolností může projevovat znaky jedné nebo druhé skupiny, nebo obou zároveň. Někdy se podobá spíš skupině A, jindy B, a někdy je to zcela svébytná směs. Když se podíváme na tento zvláštní genetický mix, je fascinující si uvědomit, jak se historie našich předků stále odráží v tom, co nám proudí v žilách.

 

Pokud máte typ AB, možná jste už slyšeli protichůdné věci o své povaze — a není divu. Na jednu stranu působíte přátelsky, otevřeně a důvěřivě, na druhou stranu se občas můžete cítit trochu odcizeně nebo jiní než ostatní. V tom nejlepším světle jste velmi intuitivní a citliví — často máte schopnost vnímat to, co ostatním uniká. Jste vášniví a zároveň toužíte po přijetí, což může být někdy vnitřní rozpor. V jedné studii se lidé s krevní skupinou AB popsali jako emocionální, empatičtí a společensky vřelí — ale zároveň hlubocí a duchovně zaměření.

 

Víte, že: v České republice má krevní skupinu AB pozitivní asi 7 % lidí, zatímco AB negativní jen asi 1 %. Takže pokud patříte mezi ně, vězte, že jste opravdu jedineční.⁵

 

Na co je AB typ náchylný?

Jedním z problémů, na který jsou lidé s krevní skupinou AB náchylnější, je žilní tromboembolie. Zní to složitě, ale jednoduše řečeno, jde o situaci, kdy se v hlubokých žilách — třeba v nohou — vytvoří krevní sraženina. Ta se může utrhnout a dostat se až do plic, což může být velmi nebezpečné.

 

Proč právě tato krevní skupina? Výzkumy ukazují, že lidé s krevním typem AB mají v krvi vyšší hladinu srážecích faktorů — tedy bílkovin, které pomáhají krví „ztuhnout“, když je třeba zastavit krvácení. Ale když je jich moc, zvyšuje se riziko, že se krev srazí i tam, kde by neměla. Zajímavé je, že lidé s krevní skupinou 0 mají v tomto směru nejnižší riziko — a to nejen trombóz, ale i infarktu.

 

Co z toho plyne pro lidi s krevní skupinou AB? Nemusíte se hned děsit, ale mít přehled a dbát na zdravý životní styl se v tomhle případě opravdu vyplatí. Pohyb, vyvážená strava, dostatečný příjem tekutin a vyhýbání se dlouhodobému sezení (např. při cestování nebo sedavém zaměstnání) — to všechno může pomoci udržet vaši krev v rovnováze a snižovat rizika.

 

Jaký životní styl se hodí ke krevní skupině AB

Typ AB má obvykle nízkou hladinu žaludečních kyselin — podobně jako typ A — ale zároveň zvládá trávit maso lépe než typ A, díky dědictví po typu B. Problém je, že maso se u typu AB někdy špatně tráví a má tendenci se ukládat jako tuk, místo aby se efektivně využilo jako energie.

 

Důležité je proto jíst tak, aby se vaše zažívání zbytečně nezatěžovalo. Proto se raději vyhněte uzeninám, velkému množství kofeinu, alkoholu a kombinaci škrobů a bílkovin v jednom jídle. Jaké potraviny jsou vhodné? Můžete se inspirovat ve stravování podle krevních skupin.

 

Lidé s krevní skupinou AB jsou citlivější na stres než by se mohlo zdát. Váš organismus má sklony reagovat prudce, podobně jako u typu 0, ale zároveň rychle vyčerpává „uklidňující látky“ v těle, což může vést k přetížení. Navíc máte sklon potlačovat emoce, hlavně hněv a napětí. A právě to může mít negativní dopad na zdraví.

 

Co s tím? Klíčem je pohyb a vyváženost. Vyzkoušejte:

  • 3krát týdně aerobní cvičení — běh, rychlá chůze, kolo,
  • 2 dny klidnější cvičení, které harmonizuje tělo i mysl — jóga, tai-či, pilates.

Tyto aktivity pomáhají nejen zvládat stres, ale podporují trávení a celkovou rovnováhu.

 

Jaké doplňky stravy má užívat krevní skupina AB

Lidé s krevní skupinou AB mají jedinečnou kombinaci genetických vlastností, která s sebou nese i určitá zdravotní rizika — například vyšší náchylnost k problémům s imunitou, srdcem nebo trávením. Naštěstí existují přírodní doplňky stravy, které mohou pomoci tělo podpořit. Tady je přehled těch nejdoporučovanějších:

  • vitamín C — posiluje imunitu, chrání buňky před poškozením a může pomoci snížit hladinu špatného cholesterolu, což je pro krevní skupinu AB obzvlášť důležité.
  • ženšen — zvyšuje odolnost těla, pomáhá zvládat únavu a může být užitečný i pro ty, kteří se potýkají s cukrovkou – což je u typu AB častější.
  • kozlík lékařský — pomáhá při stresu a problémech se spánkem. Navíc podporuje trávení a uvolňuje napětí ve svalech trávicího traktu.
  • ostropestřec mariánský — chrání játra před škodlivými látkami, podporuje detoxikaci a může pomoci i při problémech se žlučníkem. Navíc snižuje cholesterol.
  • kořen pampelišky — je užitečný při trávicích potížích, vysoké hladině cholesterolu nebo při cukrovce.
  • zelený čaj (extrakt z listů) — má silné antioxidační účinky.
  • třezalka tečkovaná — může pomoci při psychickém napětí, stresu nebo lehkých bolestech. Také podporuje obranyschopnost těla vůči virům a bakteriím.
  • listy kopřivy — pomáhají při zánětech kloubů, čistí močové cesty a mohou podpořit zdraví prostaty.

 

❗ Každý doplněk stravy má svá pro a proti a ne každému sedne všechno. Pokud zvažujete užívání těchto bylinek nebo vitamínů pravidelně, je vždy dobré poradit se s lékařem nebo zkušeným odborníkem.

 

Krevní skupina AB je jedinečná kombinace vlastností skupin A a B, což s sebou nese specifické potřeby a náchylnosti. Je důležité dbát na vyvážený životní styl, který zahrnuje pravidelné cvičení, zdravou stravu a zvládání stresu. 

 

Zlepšete své zdraví s Herbavia

 

Zdroje:

  1. Patents Google – Doplňky stravy pro jednotlivé krevní skupiny
  2. Dadamo – Krevní skupina AB
  3. WebMD – Jak může vaše krevní skupina ovlivnit vaše zdraví
  4. NM – Co znamená vaše krevní skupina pro vaše zdraví?
  5. World Population Review – Krevní skupiny podle zemí

Stránka 1 z 5 - 50 položek celkem